Připravili jsme si pro vás rubriku z nejčastějších otázek rybářů a rybářek v oblasti kaprařiny, které bude pro magazín InRybar.cz zpracovávat absolvent rybářské školy, rybářský hospodář, uznávaný rybář a majitel Rybářství Sahara a LK Baits – Lukáš Krása. Lukáš procestoval velký kus světa za rybami, detailně se zabýval studiím ve vztahu sportovního rybáře – kapra a také řadu let vyvíjí nástrahy a návnady pro sportovní rybolov. Proto věříme, že žádné otázky nezůstanou bez odpovědi. Vítáme vás u sedmého dílu seriálu CARP TALK s Lukášem Krásou…
Dotaz na Lukáše Krásu (zaslal Karel Vrabec): V letních měsících jde častokrát vidět, že se ryby vyskytují výše ve sloupci, anebo přímo u hladiny. Napadlo mě, jestli pro to mají ryby nějaký „důvod“. Děkuji za odpověď!
Odpověď Lukáše Krásy: Pohyb ryb ve sloupci je častokrát pro ryby jediným řešením, jak žít v příznivém prostředí. Obsah kyslíku ve vodě je proměnlivý. Je-li v rovnováze se vzdušným kyslíkem, pohybuje se jeho koncentrace podle teploty vody mezi 7 až 14 mg.
V důsledku intenzivní fotosyntetické asimilace (nasycování vody kyslíkem) může dojít k přesycení až na 40 mg na jeden litr, anebo naopak vlivem respirace (dýchání buněčných rostlin) může rozpuštěný kyslík z vody zcela vymizet. K tomu dochází především ve vodách s rychlým rozkladem organických hmot.
Vzpomínám si na přednášku pana RnDr. Richarda Fainy, který se mimo jiné také zabývá životním prostředím ryb. Tehdy nám jako studentům vysvětloval, že může docházet k situacím, kdy je ryba omezena prostorem ve vodě. Zní to jako nesmysl, ale opak je pravdou. Stává se to především v eutrofních (přeživených) vodách s velmi nízkou průhledností (vysoká hodnota fytoplanktonu), kde se nasycení kyslíkem směrem ke dnu velmi silně snižuje a není zvláštností, kdy již v hloubce 1 metru bývá 20 % nasycení.
Podobnou stratifikaci (rozdělení vodních vrstev na 4 režimy) lze pozorovat i u hodnoty pH, která může u hladiny přesáhnout i pH 10, zatímco u dna, kde je minimální asimilace a zvýšený rozklad organických látek mohou být hodnoty výrazně nižší (např. pH 7-8).
NEPŘEHLÉDNĚTE: Jak se chovají kapři pod vodou? Tady najdete všechny odpovědi!
Takže pokud se kapr snaží z důvodů nízké koncentrace kyslíku zdržovat při hladině s vysokými hodnotami pH , a je-li ve vodě přítomen ve vyšší koncentraci amoniakální N, může dojít k uvolnění toxického amoniaku a k tzv. nekróze žaber (mírně poškození kapři s narušeným žaberním aparátem ztrácejí chuť k příjmu potravy a jsou vlastně neulovitelní).
Území, ve kterém se rybám nejvíce líbí…
Dalším faktorem, který ovlivňuje pohyb ryb ve vodním prostředí směrem k vodní hladině, jsou sluneční paprsky, které především v jarních měsících rychleji ohřívají horní vrstvy a ryby se v nich ohřívají, léčí a nabírají denní stupně tak, aby mohlo dojít k úspěšné reprodukci.
Pohyb ryb ve sloupci není ovlivněn pouze fyzikálně-chemickými vlastnostmi vody, ale i koncentrací potravy, na kterou může mít zásadní význam vítr. Povrchová voda je hnána ve směru větru a narazí-li na břeh, stáčí se směrem dolů. V mělké nádrži sestupuje až ke dnu a nade dnem proudí opačným směrem k závětrnému břehu.
V hlubších jezerech či nádržích dochází k tomu, že v horní vrstvě, prohřívané slunečními paprsky, se teplota vody směrem ke dnu snižuje pozvolna, protože je opakovaně promíchávána větrem. Pomalu se teplota snižuje i v hlubších vrstvách, kde je teplo předáváno vedením. Mezi těmito vrstvami – „prosluněnou“ a „neprosluněnou“ – existuje zóna značného teplotního rozdílu s poklesem teploty o několik °C na 1 metr hloubky, kterou nazýváme skočnou vrstvou.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Jak se chovají kapři pod vodou? Tady najdete všechny odpovědi!
Abych co nejvíce pochopil chování ryb, jsem ve spojení s našimi potápěči, kteří léta sledují ryby ve volném prostředí, kteří mi sdělili, že se vždy mnoho ryb koncentruje v oblasti skočné vrstvy. O něco později nám i natočili na kameru místa, kde se míchá voda různé teploty. Tento prostor je většinou poněkud více zakalený.
Vlivem proudů se v oblasti skočné vrstvy koncentruje také velké množství přirozené potravy. Nelze se tedy divit, že se tam nacházejí ryby. Už jste také určitě zaslechli, že na nějakém jezeře se v jednu chvíli chytali kapři ze 7 metrové hloubky a o nějaký čas později zase z jiné hloubky. Mohl bych to uvést na příkladu jezera Saint Cassien ve Francii, kde je velice důležité najít hloubku, ze které chodí pravidelné záběry a to docílíte neustálým zkoušením hloubek a také barev nástrah.
Jak chytat ve skočné vrstvě?
Účinným řešením je Zig Rig! Díky této metodě je rybář schopný prezentovat atraktivní nástrahu v těch partiích vodního sloupce, kde se ryby přirozeně vyskytují. Toto má velký význam právě v letních měsících, kdy se ryby zdržují v určitých vrstvách vodního sloupce. Jenže! Jak tu nejlepší vrstvu, ve které se kapři zdržují, úspěšně najít? Ta metoda je jednoduchá!
Vezměte montáž na Zig Rig s nastraženou nástrahou a začněte s hledáním ideální vrstvy. Nejprve s jedním prutem začněte chytat metr nade dnem, s druhým prutem dva metry. Pokud nepřijde záběr, tak jeden prut nastražte znovu dva metry nade dnem, ten třetí pak tři metry. A takhle postupně hledejte tu nejlepší vrstvu.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Jak se chovají kapři pod vodou? Tady najdete všechny odpovědi!
V momentě, kdy se z jedné vrstvy začnou objevovat záběry, tak tady nastražte pruty. Protože jste našli tu nejlepší část revíru, ve které se ryby zdržují, a ve které spolehlivě hledají potravu. Jen nechytejte v této hloubce ihned po prvním záběru. Lepší je si počkat, a až přijde záběrů více, pak tady směřujte obě udice. Tohle fakt funguje!
O autorovi: Absolvent rybářské školy, rybářský hospodář, uznávaný rybář a majitel rybářství Sahara a LK Baits. Lukáš má i nádherné osobní stránky, na kterých naleznete celou řadu špičkových článků a videí: krasalukas.cz
Vaše dotazy zasílejte na email: [email protected]
Autor: Lukáš Krása
