DomůOstatníRybářské komentářePovinné podložky pod ryby nebo úplný zákaz trojháčků? Měl by být rybářský...

Povinné podložky pod ryby nebo úplný zákaz trojháčků? Měl by být rybářský řád přísnější?

- Reklama -

Když se člověk zamyslí nad tím, jak se v posledních letech upravovala rybářská pravidla, tak musí vidět ten posun. Dnes je už docela dost běžné, že na svazových revírech platí například K70, o kterou se ještě před lety vedly dlouhé bitvy. To samé ale například platí u chytání dravců, kde taky došlo k razantním změnám. Otázkou ale je, zdali se mají ještě tato pravidla nějak zpřísňovat. Protože prostor pro tyto razantnější „pohledy na věc“ tady je.

Foto: InRybar.cz 

Pokud tento text čtou rybáři-pamětníci, kteří si kupovali svazové povolenky před dvěma desetiletími, tak mi dají jistě zapravdu, že rybářský řád v té době byl z dnešního pohledu výrazně jiný. O nějaké ochraně trofejních kaprů v podobě pravidla K70 nemohla být v té době řeč, protože moderní kaprařina byla naprosto v plenkách, a ten pohled na velké kapry byl prostě jiný.

To, že pravidlo pro ochranu trofejních kaprů je dnes samozřejmostí, lze například vyčíst v moravskoslezském dodatku: „Na všech revírech je stanoveno, že kapr o délce 70 centimetrů a více se musí bez prodlení a s maximální šetrností vrátit zpět do rybářského revíru, ve kterém byl uloven.“

 

Výrazný posun v pravidlech

Tento výrazný posun ale platí například taky u lovu dravců. Naše vody v době minulé tolik netrápil například tak viditelný úbytek dravých ryb, takže se ani nemluvilo o opatřeních, která upravují tuto rybolovnou disciplínu. Nějaká nejmenší lovná délka nástražní rybičky? To prostě neexistovalo! A teď se toto pravidlo pozvolna rozšiřuje na čím dál větší počet lokalit, protože rybáři se snaží dravé ryby chránit i tímto způsobem.

A nemluvíme pouze o ochraně kaprů nebo dravců. Tato pravidla se rozšiřují i na ostatní druhy ryb. Pokud se vrátím k severomoravském dodatku pro rok 2021, tak v něm je například napsáno, že rybáři si mohou ponechat pouze 5 ostroretek denně, 15 kusů týdně. Takže rybáři myslí i na tyto „mediálně“ méně známé ryby. Což je ale z mého pohledu dobře!

V konečném důsledku rybáři nezapomínají ani na ty skutečně nejmenší rybky, které se třeba používají jako nástrahy. Třeba Rada ČRS letos vydala informaci, že od roku 2022 budou na revírech Rady ČRS úplně zakázány haltýře! Co je důvodem? „Toto opatření bylo přijato zejména s ohledem na ochranu ryb,“ uvedl před několika měsíci Český rybářský svaz.

Suma sumárum: Někomu to možná nepřijde, ale v průběhu několika let se rybářská pravidla velmi výrazně upravila. Zejména pak v ochranně ryb rybáři udělali velký kus práce, protože ti se nastavenými pravidly snaží ryby více chránit, a více se snaží zabraňovat bezohlednému plenění revírů. Přesto prostor pro další zpřísňování tady je! Mělo by ale k tomu dojít?

 

Povinné podložky, zákaz trojháčků?

Možná si budu protiřečit, protože ta pravidla opravdu zažila velký posun dopředu. Přesto! Prostor pro další opatření, která by třeba lépe chránila ryby, tady je. Čím začít? Pokud se třeba podíváme na lov dravých ryb, tak tady přísnější pravidla platí především pro lov dravců na rybičku. A přívlač jako by zůstala bokem. Ovšem! Asi každý milovník přívlače už zažil, že třeba štika je schopna i poměrně velkou nástrahu zažrat. Rázem tak nastává pořádný problém, protože štika má v jícnu dva zabodnuté trojháky (on už i jeden trojhák není nic dobrého).

Velké riziko fatálního poranění nastává v okamžiku zdolávání, kdy rybář nemá navázaný odolnější materiál, takže hrozí, že štika nástrahu ukousne. Tímto způsobem tak může rybář dravcovi sešít část trávicího traktu, což může skončit jeho smrtí. Dalším krizový okamžik přichází ve chvíli, kdy se rybář snaží dostat ze štičího krku nástrahu s trojháky. Právě při tomto úkonu může dojít k velmi vážnému poranění, které také vede ke smrti.

Na těchto dvou případech je možné polemizovat s tím, proč se zpřísňující pravidla týkají pouze chytání na rybičku. Velkou paseku může udělat i jeden rybář chytající na přívlač, který navíc může takový menších štik nachytat velké množství, protože se pohybuje. Takže jaké by mohlo být řešení? Možnost je třeba povinnost chytat na trojháčky bez protihrotu, anebo rovnou tento typ háčků zakázat. Nebo je to už radikální?

A teď k lovu kaprů: Pokud se bavíme o moderní kaprařině v té podobě, v jaké jí známe dnes, tak každý musí uznat, že tato rybolovná disciplína zažila neuvěřitelnou modernizaci. A to nejen v oblasti rybářského vybavení, ale také myšlení. Je totiž fascinující vidět, jak se rybáři sami od sebe (bez nařízení „vyšší moci“) snaží lépe chránit zdraví ryb. A ono to má smysl!

O tom, že například podložky výrazně snižují riziko poranění ryby, jsme psali už v roce 2013 v článku s ichtyologem Pavlem Vránou z ČRS. „Nejde jen o setření ochranného hlenu, ale také pokožky (pozn. epidermis), která je u ryb tvořena tenkou vrstvou buněk (pozn. 10 až 30 vrstev). Ta produkuje ochranný hlen, bez něhož ryba snadno podléhá různým plísňovým infekcím (pozn. Achlya, Saprolegnia),“ řekl už před lety odborník Pavel Vrána.

Ta otázka je tak na místě: Měla by rybářská pravidla myslet na to, aby byly podložky pod ryby povinné? Ty nejlevnější dneska stojí okolo 200 korun, což není takový náklad. A to zejména proto, že taková podložka vydrží dlouhá léta.

 

Návrat zapomenutých pravidel?

I když jsem v tomto textu zatím chválil rybáře za to, že naše pravidla se například v ochranně ryb posunula výrazně dopředu, přesto je nutné připomenout, že některá zajímavá opatření jsme si sami zrušili. Teď narážím zejména na to, že rybáři třeba v některých případech přestali hájit nově nasazené ryby. To pravidlo, kdy například 14 dní po nasazení nových kaprů na podzim se nesmělo tyto ryby chytat, se z rybářského života dost vytratilo.

A není to škoda? Přece jen, ryba během 14 dní měla dostatek času se rozplavat, přizpůsobit se novému prostředí. Dneska to ale mnohde vypadá po nasazení jako na závodech, kdy rybáři „masakrují“ ryby ve velkém. Ale nemůžeme jim to mít za zlé, protože platná pravidla to prostě umožňují. Tlak na ochranu těchto ryb se prostě vytratil…

Mě jenom napadlo, zdali by nebylo dobré si vzpomenout na staré časy, kdy tohle pravidlo platilo na velké části svazových revírů. Velkou otázkou ale je, jak by to nesli třeba právě rybáři, kteří praktikují „chyť a pusť“, a kteří by ale ani tak nemohli na dané lokalitě kapry chytat. Co myslíte?

 

Co vám v rybářských pravidlech nejvíce chybí?

Je dost možné, že jsem při svém zamyšlení nad touto problematikou na něco zapomněl. Proto se vás ptám: Zavedli byste nějaká opatření, která v současných pravidlech prostě nejsou? Měly by být například přísnější limity na úlovky? Měl by být větší důraz na ochranu ryb?

Tak co myslíte?

Přidejte i vy své hodnocení
- Reklama -
- Reklama -
- Reklama -

Nejnovější články

Akční nabídky

Nejnovější techniky

Nejnovější články

Akční nabídky

Nejnovější techniky

17 KOMENTÁŘE

  1. Lipno-je kapitola sama o sobě.Na jedné straně zákaz si byť ohřát čaj,pro ty co neví,tak na Lipně se nesmí používat jakýchkoliv vařičů, což při delším pobytu je velmi nepříjemné o bivakování ani nemluvě, vše v zájmu ochrany přírody a na druhou stranu se na březích budují developerské stavby ve stamilionových nákladech ,ale to už nevadí.Zato ohřátí čaje nebo jídla je smrtelný přestupek. Připadá mi to jako snaha o to ,aby se rybáři z Lipna stáhli a nerušili cyklisty a turisty.
    Co se týče omezení počtu ponechaných ryb jsem pro. Samozřejmě se najdou vydry které mají desítky ponechaných ryb,ale většina si vezme jen co potřebuje a nebo je pouští.Největší vydry jsou důchodci, kteří na Lipně pobývají celé léto na chatě a prakticky jsou u vody denně.Na jaře jsem vyslechnul hovor dvou důchodců: Člověče musím zkrmit slepicím plný mrazák kaprů od loňska, nemám už letošní kam dát.Ale samozřejmě to neplatí pro všechny,abych i poctivé důchodce neurazil. Všechno je o lidech. Když se píše o rybářích,tak jenom o těch co jsou opilý a mají okolo bordel ,ale nikdo už nenapíše o rybářích kteří odvážejí od vody bordel po cizích rádoby rybářích , dodržují rybářský řád a musí být o studeném jídle i několik dní ve jménu ekologie a v mnoha případech i neopodstatněné šikany ze strany RS.

  2. Za mně chybí vrchní míra a dravých ryb -candát +štika +okoun to jsou ryby ,které rok od roku mizí a dokud se nezačnou tyto ryby víc chránit ,tak do budoucna nebude co chytat. Počet ryb bych nechal 40 kusů za sezonu, ale zdražil bych povolenku !!!!

    • To samé horní míra sumce… Někteří nezmou kusy 180+, +20let staré trofejni kusy, a na to nikdo nemysli. Hlavně chránit kapra, kterého se všude sypou stovky tun.

    • Zdravím. Já bych třeba rád měl možnost, když nám čas a ryby berou…. uvítal možnost vzít si více kusů. A dát třeba měsíční limit 40 kg. Spousta z nás nemá čas chodit denně k vodě. A výrobky z ryb jsou chutné. Jsem lovec, to že se z rybolovu stala zábava je jiná věc. Je to velký kšeft pro prodejce a výrobce náčiní. Osobně si nemyslím, že ryba není zvědavá být stresovaná bojem o život. Pokud je tedy jedlá, tak jí rád sním. Poraněné ryby které se vrací do vody-mají často znetvořené tlamičky. No a rybníky chyť a pusť????? To je vrchol lidského rozmaru. Co třeba zavést lov čehokoli s omezením, že se zvíře může jen poranit a zase pustit. Blbost, že.

  3. Podle mě by byla ochrana dravých ryb na místě, klidně by mohla být tabulka která by definovala trofejní rybu, kterou by si už rybář na žádném revíru nemohl vzít (třeba candát 80, štika 90 apod.). Jinak s příkladem ohledně trojháčku souhlasím, s jeho zákazem nikoli, myslím že letošní opatření (zákaz používání trojháčku u rybek do 15Cm) Je dostatečně. A možná by nebylo od věci zkusit dát nějaké znamení do povolenky (zakroužkovat datum) že se jedná o sportovní rybolov, takže by dotyčný nemohl brát žádné ryby a nějak tyhle rybáře lehce benefitovat.

  4. Bavite se tafy jen o mimopstruhovych vodach. Ale je zarazejici lov na trpytku na vodach pstruhovych. Pokud chytim pstrouzka na malou trpytku opatrenou trojhakem, je jeho poskozeni vetsinou vetsi nez na jednohacek vetsi velikosti. Nad timto by se meli rybari zamyslet a upravit lov na pstruhovych vodach. Pamatuji lov na mrtvou rybku a myslim si, ze bylo daleko setrnejsi pouziti jednohacku nez dnesni nastrahy s trojhaky.

  5. Zdravím všechny bez rozdílu rybolovné techniky, se spousty věcí souhlasím, jsou věci se kterými ne, ale je jedna věc která mě zaráží a to je, že všechny změny nebo alespoň většina z nich je represivní. Mě by například zajímal lov non stop. Proč není nějakým způsobem možno a to i za nějaký poplatek např. zavolat na místní organizaci, jsem tady budu tady od – do a hotovo, ryb stráž o mě bude vědět a kontrolovat jestli je vše ok. A nejde jen o kapry, ale sumce atd. Prostě mi přijde, že je problém tak ho vyřešíme zákazem, omezením atd. Aniž by se hledalo nějaké smysluplné řešení. Ps:pro rejpaly chytám všemi ryb. metod.

  6. Zakázal bych používání vlasců😀 Té represe je už opravdu moc. Uvažuji že si povolenku na příští rok nekoupím. Chodím k vodě se strachem. Říct že jsem si nechal rybu je ostuda. Jsem lovec a ryby jím.

  7. Tohle zakázat a toto upravit.Potom se otráví voda,kde uhyne 7tun ryb a jako naschvál se viník nenajde, protože stopy jsou zameteny…

  8. SM Kr.RS musí povolit citát rybí։ Kapra více než 45sm. Denní eden kus։ A bude zábava pro rybářů. Děkuji

  9. nejsem důchodce a ryby mám hrozně rád.To bylo jednu chvíli jezte české ryby a ve finále si budem kupovat filety uz aljašské tresky asi.Mívám tak 50vycházek i s přívlačí a jsem rád jak mám 10 ks ryb ročně.Takže bych to spíš zastropoval kdo si svých 40ks odchytá tak žádná další povolenka.Ale nevím jestli to bude k něčemu, ti co berou ryby jen do hospody za pivo tak je stejně nepíšou a jsou u vody furt.Když jednu dobu brali kapři 50+ tak jsme kapry pod 50pouštěli zpět.Je to taky o tom kolik a v jaké velikosti se nasazuje.Členů je čím dál více a ryb aspon u nás ,se mi zdá se vysazuje stejně ne-li méně.A hájení kaprů bylo u nás kdysi od 15 listopadu do 1 dubna a ryb bylo zbytek roku dost.

  10. Rozhodně bych uvítal horní míru u vícero, možná všech druhu ryb. Mě samotnému se příčí odnést si od vody rybu, která tam vydržela několik let, néli desítek let, takové úlovky vracím zpět. Již dlouho mám (především u dravců) pro sebe stanovenou dolní a horní míru kdy rybu mohu vzít. Například štika 60-80, sumec 100-150, candát 55-70,.. Navíc takový trofejní úlovek potom potěší více rybářů. Protihroty a troj-dvojháčky na pstruhovce zakázat, jako je to na SM.

  11. Zdravím všechny rybáře.
    Letos jsem obnovil povolenku po 30ti letech a mám smíšené pocity z toho co se za tu dobu změnilo.Lovné míry,v pořádku,množství ulovených kusů taky,trojhacky taky,ale to že si jdeme s manželkou nebo s dětmi k té vodě odpočinout a strávit čas spolu v přírodě,kdy se chtějí taky něco z té rybařiny vidět a naučit,když už se mnou u té vody jsou a vyskoušet si třeba nahození nebo vytažení prutů z vody,což jsou podle mne maličkosti a já musel se strachem přemýšlet,který z vedle sedících rybářů vytáhne najednou odznak RS a sebere mi papíry s odůvodněním že to může být bráno jako pytláctví,tak to už je trochu moc.Jak tady psal kolega,samé represe,nařízení,zákazy,omezení-prostě to rybaření co nejvíce zhnusit tak,abych na ryby chodil do rybárny.
    Samozřejmě není rybář jako rybář.Magor který jde od vody bez ryby a ze vzteku by cestou domů každému dal do držky,nebo musí sebou tahat bednu piv a flašky zůstanou naházené nebo rozbité někde v křoví a opytláctví ani nemluvě,u vody nemá co dělat.Toto si myslím že by mělo být hlavní náplní práce RS.Když jsem jako kluk chodil s otcem a dalšími rybáři k vodě brzo z jara nebo na podzim a bylo sychravo,tak bylo naprosto běžné že se vytáhl malý lihový vařič a uvařil se čaj nebo kafe do hrníčku.Nebo když se chytla pořádná ryba tak si chlapi nalili do vršku od plácačky slivovičku a bylo.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama -

Akční nabídky

- Reklama -