Stejně jako se tvar těla přizpůsobil pohybovým potřebám ryb, adaptovala se i jejich hlava potažmo ústa a to podle toho jakým způsobem přijímá ryba potravu.
O tom se snadno přesvědčíme třeba v akváriu. Těžko si můžeme představit sekernatku „ozobávající“ kameny na dně stejně jako sumce rodu Ancistrus sbírající vločkové krmivo z hladiny. Každý druh je prostě přizpůsoben k určitému příjmu potravy.
Za maminku, za tatínka…
Existují tři základní typy tvaru úst a to ústa svrchní, koncová a spodní.
Svrchní ústa
Jsou posunuta směrem nahoru. Typická pro ryby živící se potravou na hladině, těsně pod, ale i nad ní. Z našich ryb mají tento tvar úst oukleje nebo ostrucha.
Koncová ústa
Jsou umístěny na předním konci rypce. Ryby disponující tímto typem úst mají příjem potravy nejvariabilnější, protože se mohou krmit u hladiny nebo ve sloupci stejně dobře jako na dně. U nás je má valná většina ryb jako je kapr, lín, plotice atd.
Spodní ústa
Jsou posunuta směrem dolů. Typické pro ryby živící se na dně, například podoustev.
„Rybí nohy a ruce“
Končetiny ryb, které jsou tvořeny nevětvenými tvrdými a větvenými měkkými kostěnými paprsky.
Ploutve jsou párové (prsní a břišní) a nepárové (hřbetní, řitní, ocasní, tuková). Ne všechny druhy ryb mají všechny typy ploutví. Například tukovou mají jen sumečci, lososovité ryby a síhové. U úhoře zase chybí břišní ploutve a hřbetní, a přitom ocasní a řitní jsou spojeny v jeden souvislý ploutevní lem. Okounovité ryby mají hřbetní ploutev rozdělenou na dvě části. Jednotlivých diferenciací od „vzorového systému ploutví“ je opravdu bezpočet a zvlášť u mořských ryb, těm tyto řádky věnovány nejsou.
Každý typ ploutve je pro rybu v něčem důležitý a má svůj specifický úkol, pokusím se vám nyní popsat, k čemu jednotlivé ploutve slouží.
Prsní ploutve
Jsou umístěny za žábrami. Jejich úkolem je udržet tělo v rovnováze. Jejich tvar koresponduje s tvarem ploutve ocasní. Rychlí plavci mají prsní ploutve zašpičatělé a velmi silné.
Břišní ploutve
Mají různou polohu v závislosti na druhu ryby. Podobně jako prsní ploutve slouží k udržování rovnováhy.
Hřbetní ploutev
Je využívána ke změnám směru.
Řitní ploutev
Slouží jako kormidlo, ryba díky ní mění směr pohybu.
Tuková ploutev
Jedná se o kožní řasu bez kostěných paprsků, pro ryby nemá žádný zjevný význam
Ocasní ploutev
Společně se svaly trupu a ocasu tvoří hlavní pohybový aparát ryb.
Podle souměrnosti rozeznáváme tři typy ocasních ploutví.
Homocerkní: Vnější souměrnost, vnitřní nesouměrnost, u valné většiny našich ryb.
Heterocerkní: Vnější i vnitřní nesouměrnost (u jeseterů).
Difycerkní: Vnější i vnitřní souměrnost (u úhoře).
Autor: Radek Fencl
