Domů Rybářské rady Rybářská věda Jaro u vody: Období zrodu nových generací

Jaro u vody: Období zrodu nových generací

- Reklama -

Příroda si přes letošní “zimu“ moc neodpočinula a jaro už je tu znova. Veškerá vegetace pomalu získává čerstvé zelenavé výhony, příroda se postupně probouzí. Toto období je však důležité i pro řadu druhů ryb a to z důvodu nutnosti posílit svůj druh novou generací. 

Při obchůzkách našich revírů můžeme občas pozorovat divoké závary vody poblíž břehu, div ryby samy od sebe nenaskáčou z vody ven. Pojďme se podívat na rybí zástupce naší fauny, jak to vypadá, když na ně „leze jaro“.

 

Co ovlivňuje tření?

Reprodukci ryb ovlivňuje celá řada parametrů a často platí, že pokud jeden z nich chybí, nedojde k reprodukci vůbec, anebo je odložena. Mezi ty nejdůležitější patří teplota vody, prodlužování délky dne, případně výskyt vhodného výtěrového substrátu, a samozřejmě přítomnost opačného pohlaví.

krajina

Teplota je důležitá především k zahájení tření. Většinou, jak je tato teplota překročena, ryba se může začít třít. Některé druhy se třou i v několika vlnách. V tom případě hovoříme o tzv. porcionálním výtěru. Sem patří řada „bílých ryb“. Jiné druhy se vytírají jen jednou za život, což u nás zastupují tažné druhy (např. úhoř). Zbylé druhy ryb se u nás vytírají jednou ročně.

Svůj vliv na samotné tření sehrává i kondice ryby, která je ovlivněna tím, jak bohaté bylo prostředí na potravu před výtěrem, a tudíž kolik si může dovolit investovat do tvorby budoucího potomstva.

… ať mám vic než tamty!

Ryby jsou schopné produkovat během jedné generace neskutečná kvanta potomků, což je u obratlovců jev poměrně neobvyklý. Avšak v souladu s Darwinovskou teorií co je v přírodě přebytečné, tak s tím si hravě poradí přirozený výběr, což ve výsledku znamená, že dospělosti se dožije jen hrstka šťastných.

okounNení výjimkou, že ten, kdo si na jikrách pochutnává, je právě rodič, který před chvílí na jikrách tak “dřel“. Rodičovský kanibalismus je poměrně běžný jev u našich kaprovitých ryb, kdy například u cejnů můžeme pozorovat, jak se ryby vytřou a za chvíli najedou na to samé místo a luxují jednu jikru za druhou. Naopak na takových jikrách okouna si nepochutná ani různá havěť jako nejrůznější vodní bezobratlí, jelikož jsou zabaleny v jakémsi pásu, který obsahuje repelentní látky. Jedná se o látky, které mají odpuzující účinek, takže proto jikry žádný živočich nepozře, protože by mu chutnaly odporně.

kaprPočet jiker je závislý na velikosti jikernačky, jednoduše zde platí přímá úměra. Ale jen do určité míry, jelikož starším generacím naopak počet i kvalita jiker postupně klesá. Nejlepší poměr početnosti a kvality jiker mají generace někde uprostřed věkového spektra. Malé druhy našich ryb jako jsou hrouzci nebo střevle v našich zeměpisných šířkách dospívají již po jednom roce života, zatímco středně velké a velké ryby jako kapr, plotice, okoun, cejn, štika nebo sumec dospívají po 2 až 5 letech.

 

Svatební šat

Řada našich ryb využívá v období tření daleko širší paletu barev pro vykreslení svého těla. U některých je to vyhnáno až do tak pestrých barev, až se divíme, že něco takového u nás žije a nepochází to z nějaké tropické oblasti. Takovým krásným příkladem může být naše střevle anebo koljuška. Především samci těchto rybek se v tu pravou chvíli nádherně nalijí barvami.

strevleStřevle hrají tóny barev od červené přes žlutou až po tmavě zelenou. Specialitou koljuščího mlíčáka je červené bříško, kterým dokazuje samičce jaký je kabrňák. U řady lososovitých ryb můžeme v období tření pozorovat o něco jemnější změny ve zbarvení, ale co bychom po nich chtěli, když nám zdobí říčky a potoky po celý rok. Mlíčáci pstruha obecného mají v období tření našedlé břicho, zatímco jikernačky jej mají sytě bílé. Podobné je to i u candáta.

Výrazným znakem u řady druhů ryb je třecí vyrážka. Ta „postihuje“ zejména mlíčáky kaprovitých ryb a vzniká rohovatěním kůže. Pokrývá nejčastěji hlavu a boky a slouží k mechanickému dráždění při tření. Třecí vyrážka tak zesiluje funkci vlastního tření. Po skončení výtěrového období vyrážka opadá.

strevle

 

Dnes je hezky, dneska by to šlo …

Období tření je rozdílné druh od druhu. Ryby jako amur, tolstolobik či tolstolobec se v našich podmínkách přirozeně nevytírají vůbec, protože v našem prostředí k tomu nemají vhodné podmínky, takže jsou závislé na umělém výtěru. Většina našich dravých ryb se vytírá časněji z jara než ostatní ryby, čímž si vytvoří náskok před ostatními druhy a v pozdějších vývojových stádiích se na nich mohou i živit.

okounNejdříve z jara, a to v březnu, se vytírá štika, která je následována v dubnu okounem a candátem. Na pstruhových vodách se v dubnu u nás vytírá lipan, a pokud dochází k přirozenému výtěru tak i pstruh duhový. Střevle se vytírá od dubna do června. Od dubna do května se vytírá většina bílých ryb jako plotice, perlín, ale i tloušť, proudník, jesen, bolen nebo parma. V květnu se vytírá kapr. Ale nenechte se zmýlit, naprostá většina kaprů v našich vodách je vysazená, a pouhá minorita kapří populace je vytřená. V červnu se vytírá sumec, karas stříbřitý či lín. Na podzim (listopad – prosinec) se pak vytírá pstruh obecný, síhové a hlavatka. A celý rok nám uzavírá mník s výtěrem v prosinci až lednu.

Už jste letos viděli hejna ryb ve tření? Napište své zážitky do diskuze!

Text: Jakub Žák

Foto: Viktor Krus

Přidejte i vy své hodnocení

- Reklama -
- Reklama -
- Reklama -

Nejnovější články

Nejnovější techniky

Nejnovější články

Nejnovější techniky

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama -

Akční nabídky

- Reklama -
Přidejte i vy své hodnocení