Chytání úhoře na žížalu: hloupé chyby rybářů, kterým by se měli vyvarovat

Při lovu úhořů se často stane, že žížalu najde nějakým menší jedinec. Ve chvíli, kdy rybář udělá některou z klasických chyb, pak může menšího úhoře naprosto zbytečně zranit. A to nechceme!

K menším úhořům je obzvlášť důležité se chovat s maximální šetrností. Jedná se o to, že stav těchto ryb v posledních letech dramaticky klesl, takže je vyloženě nežádoucí menší ryby likvidovat zbytečnými chybami ze strany rybářů. Problémem je pochopitelně to, že úhoře nejde „vyrobit“ jako jiné druhy ryb.

Tyhle chyby při lovu úhořů nedělejte

Lov úhořů na žížalu patří k nejkrásnějším rybářským momentům. Jedná se o to, že tato rybařina nabízí opravdu unikátní atmosféru, kterou u jiných rybolovných metod jen tak nezažijeme. Ovšem je třeba si říci, že stavy úhořů nejsou úplně uspokojivé, k čemuž „přispívá“ změna jeho životního prostředí.

Proto by dnešní generace rybářů měla tyto ryby lovit co nejvíce zodpovědně. Jen tak totiž rybáři nebudou vážně poškozovat menší ryby, které do našich revírů vysazujeme. A u kterých lze očekávat další růst. Jakým chybám se musí rybáři při lovu úhořů vyvarovat?

Nepoužívejte příliš malé háčky

První zcela zásadní chybou je používání malých háčků. Úhoři jsou totiž známí hltouni, kteří se „nebojí“ spolknout nastraženou žížalu s háčkem hluboko do tlamy. A ve chvíli, kdy rybář použije menší háček, pak zadělává na velký problém.

Když totiž úhoř spolkne háček příliš hluboko, tak hrozí vážné poranění jeho trávicího ústrojí. Vše se pak komplikuje v tu chvíli, kdy se rybář snaží dostat háček z úhoře ven. Právě při hlubším spolknutí může rybář natrhnout začátek trávicího ústrojí, což mu může způsobit smrtelné poranění.

Někteří rybáři to pak řeší tak, že malý háček, který úhoř spolkne hluboko, odříznou nožem. A háček nechají v rybě. Tohle pochopitelně také není správné řešení, i když si někteří myslí, že háček „vyhnije“. Přitom oběma možným chybám lze jednoduše předejít! Jak?

Stačí použít dostatečně velký háček. Osobně používám háčky 1/0, které jsou při lovu úhořů naprostým minimem. Ještě raději mám větší háčky, u kterých mám ještě větší jistotu, že malý úhoř bude mít problém ho hlouběji spolknout. Ale právě to chci! Tento jednoduchý fígl dokáže ochránit menší ryby před vážným poraněním.  

Použití větších háčků na úhoře je potom maximálně žádoucí na těch vodách, na kterých je vysoký výskyt menších úhořů. Pokud totiž rybář trefí vhodné počasí a místo, pak může takových ryb nachytat opravdu vysoké množství. A teď si představte, že byste v každé takové rybě nechali odříznutý háček. Takhle rybář může významným způsobem ublížit tamní populaci úhořů.

Nebojte se použít hrubší návazec

Na lovu úhořů je jednou z nejkrásnějších věcí ta jednoduchost. Rybář nepotřebuje nijak zvlášť složitou bižuterii. To ani náhodou! Prostě stačí jednoduchý návazec na úhoře ze šňůrky a úhorového háčku. Ten pak za smyčku stačí zapnout do karabinky, a je hotovo.

Někteří rybáři si ale pod pojmem jednoduchost představují nekvalitu. Tak na to zase bacha! Jedná se o to, že úhoři mají opravdu obrovskou sílu. Takže ve chvíli, kdy rybář použije nekvalitní nebo málo pevnou šňůrku, může nastat problém. A to pochopitelně zejména v tu chvíli, kdy na nástrahu zabere už opravu slušný úhoř.

I tomu lze ale jednoduše předejít. Stačí prostě použít hrubší navazovací materiál, který vydrží i pořádný nápor. Ta pevnost je důležitá jednak proto, že úhoře často lovíme poblíž potopených překážek. Takže šňůrka musí vydržet i kontakt s nějakým potopeným klackem pod vodou.

Zároveň je pevnost šňůrky naprosto zásadní proto, že úhoř je schopný se do návazce úplně zamotat (viz přiložené video). A v tu chvíli může nastat problém! Ve chvíli, kdy se úhoř do návazce zamotá, pak je schopný ho silou vlastního těla doslova roztrhat. Zase: tohle hrozí zejména při zdolávání opravdu už velkého úhoře.

Když rybář použije nekvalitní šňůrku, tak jedna může ztratit životní rybu v podobě kapitálního úhoře. A dále pak rybář nechá v rybě i utrhnutý háček, protože i když praskne šňůrka, tak háček z úhořovy tlamy rozhodně jen tak nezmizí.

Bacha při manipulaci s úhořem na břehu

Úhoř je setsakramentsky nepříjemný protivník i na břehu. Ve chvíli po zdolání, kdy ostatní ryby jen klidně leží na podložce, tak úhoř je schopný udělat na břehu pořádnou „paseku“. Těch momentů, kdy může dojít k problému, je více.

Zaprvé: jak už jsem zmínil, úhoř má hadovité tělo. Proto je schopný se doslova zamotat do volného vlasce, který vede od prutu směrem k rybě. Stačí, abychom nechali úhoře ocasem tento volný vlasec „zachytit“, a ihned se do něj zamotá. Proto je důležité úhoře držet i za návazec s háčkem (viz přiložené video). Jen tak předejdeme velké nepříjemnosti.

Velký problém ale může nastat i ve chvíli, kdy použijeme podběrák, a kdy z úhořovy tlamy čouhá špička háčku. Ve chvíli, kdy se špička zasekne za síťku podběráku, úhoř toho okamžitě využije. Co se většinou stane?

Úhoř se pokusí silou si háček vytrhnout z tlamy, přičemž si může způsobit velmi vážné zranění. Pokud se tedy rozhodneme při podebrání úhoře podběrák použít, je zapotřebí na tohle dávat opravdu velký pozor!

Diskuse na závěr: nechat nástrahu ve vodě za každou cenu?

Zkušené oko rybáře už často pozná, když se u rousnice objeví menší úhoř. Jak? V takový okamžik číhátko většinou jen divoce poskakuje nahoru a dolů. Není to ta „silná rána“, kdy číhátko narazí do nahozeného prutu. Přesně tak totiž vypadá záběr od velkého úhoře. 

Problémem je, že ve chvíli, kdy takový „skákavý“ záběr od malého úhoře dostaneme, a jen čekáme, tak menší ryba si může postupně háček narvat hluboko do tlamy. A nastane moment, kterému rybáři přezdívají „zažraní“. V tu chvíli je pak vytáhnutí háčku častokrát nemožné.

Někteří rybáři – mezi které se řadím třeba i já – to řeší tak, že v takovou chvíli prostě nahozenou rousnici vytáhnou na břeh. Tím tak předejdou „zažrání“, které by vedlo k úplně zbytečnému poškození ryby. Pokud se s tímto u vody setkáváte, pak si rozmyslete, jestli by nebylo lepší nastraženou žížalu taky vytáhnout.

Přece jen, poraněný malý úhoř, který by jednou mohl dorůst do kapitálních rozměrů, rybářské radosti moc nepřidá. Chápu, že někteří rybáři chytí jednoho úhoře za rok, a proto by jim i menší ryba mohla udělat velkou radost. Přesto je třeba se zamyslet nad tím, jestli by tyhle ryby nešlo chytat ještě více obezřetněji, abychom se někdy v budoucnu na úhoře nedívali jen na obrázku.

Ilustrační foto: Viktor Krus, InRybar.cz