DomůNovinkyRybáři obdrželi přes 1,6 milionů korun na Bečvu! Co za tyto peníze...

Rybáři obdrželi přes 1,6 milionů korun na Bečvu! Co za tyto peníze nakoupili?

- Reklama -

Moravskoslezský územní svaz na sociálních sítích informoval o tom, že dárci poslali na transparentní účet už více jak 1,6 miliónů korun! Peníze jsou určené k pomoci zdevastované Bečvě, kterou v září roku 2020 postihla ekologická katastrofa. Rybáři už s penězi „pracují“, nakoupili za ně nové ryby. Nejvíce peněz šlo na nové parmy, ostroretky nebo mníky.

„Děkujeme všem, kteří nám pomáhají s obnovou naší Bečvy! Ačkoliv momentální zůstatek na našem transparentním účtu činí 757 495 korun, podařilo se díky ochotným dárcům doposud vybrat celkem 1 621 516 korun,“ uvedl Moravskoslezský územní svaz.

Transparentní účet na podporu zdevastované Bečvy je pořád v provozu, a lze na něm vidět neustálý přísun nových peněz. I teď, po 9 měsících od úniku toxické látky, lidé stále posílají peněžní dary, které pomáhají s obnovou zasažené řeky.

Co vlastně za darované peníze rybáři nakoupili? Spoustu nových ryb! Rybáři v listopadu 2020 třeba z darovaných peněz hradili nákup parmy v hodnotě 103 500 korun, dále pak nákup mníků v hodnotě 34 800 korun, anebo podoustve v hodnotě 10 500 korun. Peníze se pak použily i při prosincových nákupech násady, kdy rybáři s nimi hradili nákup ostroretky v hodnotě 91 345 korun, a pak další „várku“ ostroretek v hodnotě 255 300 korun.

INFO: Transparentní účet na podporu zdevastované řeky Bečvy po havárii

V roce 2021 byly tyto peníze použity zatím dvakrát. V lednu 2021 rybáři z nich uhradili doplatek předchozí faktury ve výši 1575 korun. V červnu 2021 pak darované peníze pomohly k nákupu nových parem v hodnotě 366 996 korun.

 

Problém s novými rybami?

Případ masivního úhynu ryb na Bečvě je velmi citlivý i proto, že uhynuly hospodářsky extrémně cenné ryby – třeba parmy. A těchto velmi cenných ryb neuhynulo málo, protože tvořily podstatnou část rybích zdechlin.

„Obecně nejvíce bylo samozřejmě proudomilných ryb, pro které bylo zasažené prostředí přirozené. Bavíme se zejména o ostroretkách, parmách, jelcích tlouštích. Uhynuly ale vlastně všechny druhy ryb – namátkou cejni, podoustve, štiky, pstruzi, a nesmíme opomenout ani hrouzky, plotice, anebo oukleje a ouklejky,“ popisoval v minulosti strukturu uhynulých ryb hospodář Moravskoslezské ÚS Hloušek.

Zcela zásadním problémem je to, že výše jmenované ryby není jednoduché „vyrobit“. Naopak, třeba parma patří k velkým „oříškům“ rybářského řemesla. „Parma obecná je na rybářském trhu specifickým „zbožím“. Omezená nabídka je dána především nedostatkem pohlavních produktů potažmo váčkového plůdku. Je využíván generační materiál převážně z toků (přírodní ryby), mimo pár výjimek. To ale přináší komplikace v podobě přírodních faktorů (hydrologická situace, skokové změny tlaku apod.), výrazně ovlivňujících ovulaci jikernaček,“ vysvětloval v minulosti rybářský technik Územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko Jakub Vávra.

Situace okolo parmy je složitá i proto, že mnoho rybochovných zařízení se její produkcí nezabývá. Takže v momentě, kdy rybáři potřebují větší počet násady, nastává problém s jejím nedostatkem. „Z důvodů nejistých výsledků se příliš producentů tímto druhem nezabývá. Navíc jediným importním odbytištěm jsou rybářské svazy, které odebírají konstantní objemy, a pokud dojde k výpadku na straně producentů, anebo zvýšené poptávce na straně odběratelů (např. havárie Bečva), rybářský trh reaguje se zpožděním,“ dodal Jakub Vávra.

Případ Bečva: 3 zásadní informace, o kterých se nemluví, ale rybáři by je měli vědět

- Reklama -
- Reklama -
- Reklama -

Nejnovější články

Nejnovější techniky

Nejnovější články

Nejnovější techniky

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama -

Akční nabídky

- Reklama -