Domů Rybářské rady Rybářská legislativa Zákaz nástražních rybiček: Milovníci dravých ryb mají smůlu! Tyhle nástražní rybičky jsou...

Zákaz nástražních rybiček: Milovníci dravých ryb mají smůlu! Tyhle nástražní rybičky jsou zakázané!

- Reklama -

Je tomu už rok, co Vláda České republiky schválila „protiinvazní novelu“, která upravuje to, jak se může nebo nemůže nakládat s invazními a nepůvodními druhy. Kdejaký rybář by nad touhle novelou mohl mávnout rukou, jenže právě ona se výrazně promítne do rybářského života. Jak? „Protiinvazní novela“ například zakáže používání vybraných druhů ryb jako nástražní rybičky, anebo zakáže pouštění těchto rybích druhů po ulovení zpátky do vody. Jen pro upřesnění: Rybáři už nyní nemohou vybrané druhy ryb používat jako nástražní rybičky – o tom magazín InRybar.cz informoval už v loňském roce…

Ministr životního prostředí se nechal v médiích slyšet, že v roce 2021 bude mimo jiné klíčové schválení „protiinvazní novely“. Tedy dokumentu, který upravuje povinnosti při nakládání s invazními a nepůvodními druhy zvířat. Příprava „protiinvazní novely“ trvala několik let, ale její schválení výrazně zbrzdila například koronavirová pandemie.

Nejvíce diskutovaný rybí druh ze seznamu invazních druhů. Střevličku rybáři rádi používali jako nástrahu na dravce. To ale už nesmí!

„Návrh tzv. protiinvazní novely sice vláda schválila v lednu roku 2020, ale klíčové je její projednání v Parlamentu – tedy poslanecké sněmovně byl ještě v lednu loňského roku návrh předložen, nicméně jeho projednání nebylo zatím zahájeno, například kvůli COVID-19. Po projednání v poslanecké sněmovně bude na řadě projednání v Senátu, a poté stvrzení novely podpisem pana prezidenta,“ řekla magazínu InRybar.cz mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

 

Střevličky se už teď nesmí používat jako nástražní rybičky!

V „protiinvazní novele“ je uvedeno hned několik rybích druhů, na které se tento dokument vztahuje. A mezi nimi je i střevlička východní, kterou velká část rybářů používá nebo používala jako nástražní rybičky. Jenže! Právě tato drobná rybička je velmi agresivním rybím druhem, který dokáže způsobit nemalé škody na původních rybách. A to je problém!

„Protiinvazní novela bude řešit i otázku omezení využívání invazních nepůvodních druhů jako nástražních rybiček – do znění novely bylo po dohodě s ministerstvem zemědělství navrženo doplnění zákazů v § 13 zákona o rybářství o zákaz vrátit po ulovení invazní nepůvodní druh zpět do vody a zákaz používat tyto druhy jako nástražní rybičku,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Malá rybička, která představuje velké riziko! Střevlička východní dokáže v revírech napáchat hodně velké škody! 

Ale bacha! I když protiinvazní novela ještě není schválena, rybáři už tak nesmí střevličky používat jako nástražní rybičky. Na používání střevliček východních jako nástražních rybiček pamatují i jiné předpisy. „Omezení využívání střevličky východní vyplývá již ze samotného Nařízení EP a Rady č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Nařízení je tzv. přímo uplatnitelný předpis EU, takže zákaz držení, chovu, prodeje nebo dopravy invazních nepůvodních druhů zařazených na unijní seznam je již v rámci celé EU, i u nás v platnosti,“ vysvětluje mluvčí ministerstva životního prostředí.

K čemu tedy vlastně bude protiinvazní novela? „Novela by měla řešit již jen dílčí prováděcí aspekty, jako jsou podrobnosti týkající se nakládání s invazními druhy nebo také stanovení kompetencí příslušných orgánů či stanovení sankcí za porušení zákazů obsažených v nařízení (zákazy platí, měly by být dodržovány, ale jejich porušení není zatím sankcionováno),“ říká Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí.

Štiky není možné na střevličky východní chytat! Je zapotřebí sáhnout po jiných rybičkách…

Jen pro úplnost: Kromě střevličky se na seznamu ještě objevili tyto rybí druhy – hlavačkovec Glenův, plotos kroužkatý nebo slunečníce pestrá, ovšem právě střevlička je z těchto druhů nejhojněji využívána jako nástražní rybička, z čehož plyne velké riziko jejího zavlečení do nezasažených vod, což by mohlo mít fatální následky pro tamní rybí populace…

 

Proč je střevlička východní nebezpečná? 

Na první pohled by leckoho mohlo napadnout, že takto mrňavá rybička – jakou střevlička bezesporu je – nemůže představovat žádné riziko. Chyba lávky! Pro naše revíry je střevlička velkým nebezpečím, a to zejména proto, že se jedná o potravního konkurenta plůdku našich původních druhů ryb. Střevlička prostě potravně konkuruje plůdku ostatních druhů ryb, což může mít negativní vliv na přirozený vývoj rybích obsádek v revírech.

Velkou zajímavostí například je i to, že střevlička východní má vliv i na horší rozmnožování některých druhů ryb. Například střevlička negativně ovlivňuje rozmnožování slunky obecné, protože střevlička se dokáže s tímto druhem zkřížit. Navíc, střevlička je hostitelem severoamerického parazita Sphaerothecum destruens, který zamezuje dostatečnému rozmnožování a zvyšuje úmrtnost. Tento parazit může mít negativní vliv i na jiné druhy ryb!

A ještě něco: U střevličky východní se zjistilo i fakultivní parazitismus, což znamená, že tato rybička má velký vliv na poškozování kaprů. Jak konkrétně? Zjistilo se, že střevlička východní poškozuje kaprům ochrannou slizovou vrstvu na těle, což je velmi vážný problém, protože kvůli tomu kapři zaplísňují. V žádném případě proto střevličky nepřenášejte nebo nepouštějte do svazových revírů! Můžete tak poškodit obsádku nejrůznějších druhů ryb.

Střevlička východní: Drobná rybička, která dorůstá délky okolo 8 až 11 centimetrů. Tento rybí druh má protáhlé tělíčko, zaoblené ploutve a vykrojenou ocasní ploutev. Ústa střevličky východní jsou velmi malá, spodní čelist je mírně delší než horní. Střevlička východní nemá žádné vousky. Hřbetní ploutev střevličky východní je krátká a umístěná nad břišními ploutvemi, řitní ploutev je také krátká a je posazena blíže k břišním než k ocasní ploutvi. Barva těla střevličky je žlutozelená nebo nahnědlá, hřbet je tmavší. Na břišní výstelce a dolní části skřelí je střevlička stříbrná. V době tření jsou samci do fialova.

 

Jak se dotkne protiinvazní novela chovu ryb?

Velkou otázkou je také to, jak se nová novela dotkne produkčního rybářství. Přece jen, střevlička východní je realitou některých chovných rybníků, které jsou těmito rybičkami doslova zamořené. Tak co s tím?

VIDEO: Střevlička východní a její chování ve vodě! Mrkněte na video

„Nařízení EP a Rady č. 1143/2014 zakotvuje, kromě omezení (zákazů) nakládání s invazními nepůvodními druhy, také požadavky týkající se faktických zásahů proti těmto druhů a omezování jejich šíření. Nařízení ovšem rozlišuje přístup, pokud se jedná o nově zjištěný výskyt (zde vyžaduje pokud možno odstranění dříve, než dojde k etablování populace druhu), a na případy, kdy se jedná o druhy v členském státu již značně rozšířené,“ vysvětluje mluvčí Dominika Pospíšilová, která pokračuje:

„V takovém případě by měla být zajištěna regulace invazního nepůvodního druhu, která omezí nepříznivé dopady takového druhu na biodiverzitu a jeho další šíření. Kde a jaká zajistit konkrétní opatření vůči jednotlivým invazním nepůvodním druhům samozřejmě bude záležet jak na výskytu daného druhu, charakteru dopadů (na přírodu nebo třeba i zdraví nebo ekonomiku), jež s daným druhem souvisí a také na charakteru území, kde k nim dochází. V rámci projednávané novely se proto navrhuje, aby přístup ke každému druhu, jež bude předmětem regulace, byl specifikován v rámci tzv. zásad regulace a opatření následně řešena na regionální úrovni v kompetenci krajských úřadů a dalších orgánů ochrany přírody.“

Pokud rybáři v rybníku najdou střevličku, musí zamezit jejich dalšímu šíření…

Jak to bude tedy v praxi vypadat, když rybáři zjistí, že v jejich rybníce jsou například střevličky východní? „Konkrétně v případě střevličky východní lze říci, že v našich podmínkách jde již o značně rozšířený invazní nepůvodní druh, tedy v souladu s nařízením nebude snahou ji na každé lokalitě okamžitě vymýtit, ale jak bylo uvedeno, cílem by měla být regulace jejího šíření na nová místa a omezení nepříznivých dopadů tam, kde k nim dochází,“ vysvětluje mluvčí resortu životního prostředí.

„Na místech, kde se již střevlička vyskytuje, tedy není důvod provádět okamžité zásahy typu vypuštění rybníka, ale snižovat postupně její zastoupení, např. vhodným způsobem hospodaření (skladbou rybí obsádky, jejím odstraněním v rámci běžného výlovu atp.) a samozřejmě usilovat o zamezení jejího šíření na nová místa (např. důslednější selekcí násady ryb). Role rybníkářů a dalších hospodařících subjektů zde tak bude klíčová, přičemž v rámci novely se jim však nekladou nové povinnosti nad rámec běžného hospodaření, respektive předpokládá se, že opatření, která budou náročnější, budou předmětem podpory ze strany státu. Zásahy proti invazním nepůvodním druhům jsou již nyní podporovány všemi vhodnými dotačními tituly v gesci ministerstva životního prostředí (Operační program ŽP, Program péče o krajinu aj.) a tato podpora bude i nadále zajištěna,“ ukončuje Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí.

Redakce InRybar.cz

Ilustrační foto: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

- Reklama -
- Reklama -

Nejnovější články

Nejnovější techniky

Nejnovější články

Nejnovější techniky

3 KOMENTÁŘE

  1. Omluva-vypadlo mi to. Není to jen o střevličce východní. Kamarád, bohužel už pár let po smrti měl 4 malé rybníčky-asi celkem kolem 450m2-vlastně takové louže. Nasadil si do nich karasy obecné-krásná sluníčka která se Vám třpytila na dlani. Bylo to pro radost-nechal na dravce si vzít kdo potřeboval. Až nějaký PITOMEC-mu do rybníčků vrátil karásky které nespotřeboval. BOHUŽÝEL-ALE I S PÁR ULOVENÝMI KARASY STŘÍBŘITÝMI. To byl konec karásků obecných-za pár let bylo po nich. Ale zase opatrně-kdysi se tak rozšířili okouni říční-když jsem kdysi začal chytat, tak staří rybáři razili heslo .okoun patří do kopřiv. Jen podotýkám ,že více než rybky škodí kormorán-na řece Moravě v Litovli jich bylo předloni spočítáno na 1500 kusů a dále vydra-v obci Libina je na 7 km toku 5 párů-co o znamená pro vysazené pstruhy si domyslí každý kdo umí počítat-to je vetší ztráta ryb než střevlička.

  2. Nevím kde se zeptat v ZPč řádech je uveden tento bod:

    V. Lov na pstruhových rybářských revírech

    Zákaz používání trojháčků od 16. 4. 2021.

    To jako nemohu třypkovat s 3hačkem z výroby co rapaly atd.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama -

Akční nabídky

- Reklama -