skingbranding-banner

Odborník tvrdě kritizuje rybáře: Neumíte chránit naše řeky a potoky, a proto mizí ryby!


Předseda spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního Jan Knap, který patří k váženým odborníkům „na pstruhové vody“, vydal na portálu ekolist velice zajímavý text, který tvrdě kritizuje současné „chování“ některých rybářských organizací. Jan Knap ve svém textu jasně popisuje, co stojí za úbytkem (nejen) původních lipanů a pstruhů potočních, kteří radikálně mizí z našich toků. Co patří k velkým problémům současného rybářství, se kterými by mohla naše rybářská organizace aktivně něco dělat?

Jan Knap například poukazuje na to, že v současné době se ruší tradiční líhně, ve kterých se původní ryby produkovaly. „Pokud by mělo dojít k nějakému srovnávání stavu líhní, tak by bylo vhodné srovnat počet těchto zařízení do let 1990 až 1995 se současným stavem. Bylo by také vhodné uvést počty nejen velkých líhní, ale i těch malých, regionálních, které se často otevíraly jen na část roku a sloužily k rozmnožení lokálních populací ryb,“ píše Jan Knap pro portál ekolist.

Kromě rušení samotných zařízení pro produkci původních druhů ryb Knapovi také vadí to, že některá zařízení se „přeorientovala“ na produkci pstruha duhového. Právě tento nepůvodní druh se do pstruhových vod nasazuje ve velkém. Důvod? Chov pstruha duhového je levnější a jednodušší.

Ostatně, to v minulosti řekl i ichtyolog Pavel Vrána v rozhovoru pro magazín Hobby na iDNES.cz. Tehdy v rozhovoru uvedl, proč se duháci sadí místo původních pstruhů potočních: „Klíčové jsou dva důvody. Za prvé: je to povolováno. A druhým důvodem je fakt, že je to levnější. Jestliže rybář požaduje levnou povolenku, musí se smířit s tím, že za stejné peníze dostane buď několik mírových pstruhů duhových, anebo jednoho podměrečného pstruha obecného. Je to alespoň nějaký způsob, jak v současné situaci zajistit pstruhařům úlovky a uživatelům revírů zdroje na zarybnění. Není to však řešení dlouhodobé. Tím je pouze návrat pstruha obecného a lipana podhorního do našich řek.“

Velkým problém jsou podle Jana Knapa i takzvaní „průmysloví potočáci“: „Právě vysazování průmyslových forem a dovoz farmového pstruha obecného ze zahraničí včetně jeho vysazování do fungujících populací pstruha je považováno za jednu z hlavních příčin úbytku pstruha obecného-potočního v naších tocích.“

 

Žalostný stav toků! Opravdu s tím nejde nic dělat?

Velkým problém, který stojí za úbytkem původních druhů ryb, je samozřejmě i stav toků, který se mnohde změnil k nepoznání – samozřejmě k horšímu. Ovšem, rybářská veřejnost kolikrát může nabýt dojmu, že s tímto stavem nejde nic dělat, že se nejde bránit. Jenže! Podle odborníka Jana Knapa to jde!

„Rybářské svazy mají možnosti do úprav toků zasáhnout, i třeba díky výskytu ohrožených druhů. Zrovna tak mohou ovlivnit i manipulační řády malých vodních elektráren a řady dalších věcí. Máme dost příkladů, že to lze, například ze staveb dálnic a dalších. Že se tak ohledně toků neděje je v první řadě vinou rybářských svazů. Ty nevstupují dostatečně aktivně do jednání a nepodávají připomínky. Správci toků a další dělají pouze to, co jim nezájem rybářských svazů a ochranářských organizací v této oblasti umožňuje. To je, aby vyhrávaly ekonomické zájmy a takzvaná betonová lobby nad zájmy ochrany přírody,“ píše Knap.

Někde se vzniklou situací už nejde nic dělat, protože třeba malá vodní elektrárna už stojí na svém místě, přesto někteří rybáři důrazně dohlíží na vlivy takové stavby na toku. Jako například na podzim roku 2019 na řece Svatavě. Právě zde kvůli vodní elektrárně, pod kterou se objevily nánosy bahna, uhynulo 150 kilo ryb, mezi kterými byly i chráněné druhy. Rybáři z rybářského kroužku Parmičky Sokolov nafotili a natočili důkazy, které poslali na příslušné orgány. A velmi intenzivně „tlačili“ na to, aby se případ řešil.

Výsledek? Majitel vodní elektrárny přiznal chybu, a rozhodl se celou škodu uhradit. Šlo o 106 000 korun. A hlavně! Po události se změnil manipulační řád a bylo nutné zajistit správnou funkčnost rybího přechodu. Jenže! Tohle už nepomůže zdevastované populaci ryb, která v bahně uhynula. K tomu bude zapotřebí hlavně čas. A ten koupit nejde. Přesto! Z tohoto příkladu je jasně zřejmé, že rybáři musí kontrolovat „rizikové“ úseky. A pokud se něco stane, je zapotřebí rychle jednat. A nevzdávat se!

 

Proklínaní predátoři! Proč někde „nevadí“?

Dalším „zaklínadlem“ rybářských organizací bývá i to, že v současné době je stav původních rybích populací žalostný i kvůli přetlaku predátorů. Kormoráni, vydry, volavky a jiní živočichové podle některých rybářů páchají takové škody, se kterými nejde bojovat. Proti tomu se ale opět ohrazuje Jan Knap, který s tím tak úplně nesouhlasí.

„Jako příklad z praxe mohu uvést menší pstruhový revír, kde se do roku 1990 až 1995 běžně vykazoval úlovek kolem 600 pstruhů obecných potočních. I přes to, že se po tlaku rybožravých predátorů populace pstruha obecného ocitla v tomto revíru na pokraji vyhynutí, povedlo se rybářské organizaci díky dodržování některých zásad populaci nastartovat,“ píše Jan Knap.

„A i když se v revíru v současné době vyskytuje vydra i černý čáp, volavka nebo ledňáček, tak se populace pstruha obecného jejich výskytu přizpůsobila. Pstruh se naučil se na jejich přítomnost reagovat a v současné době je schopen se udržet samovýtěrem i bez podpůrného vysazování a plně využívá úživnou a úkrytovou kapacitu daného toku,“ dodává odborník.

 

Suma sumárum: Jde dělat více!

Z textu Jana Knapa je zřejmé, že tento odborník vysvětluje, že za úbytkem pstruhů potočních a lipanů nemůže jeden jediný faktor. Ale že jde o mozaiku problémů, které se na sebe nabalují, a které způsobují to, že tyto původní ryby mizí z našich revírů. Tohle všechno je zapotřebí brát v potaz. Ano, kvalita vody je všelijaká, toky našich řek a potoků nejsou v ideálním stavu, predátorů taky není málo. To všechno víme. Ale reagují na to rybáři nějak?

Člověka pak vede k zamyšlení to, zdali se rybáři opravdu snaží dostatečně s rozdanými kartami hrát, anebo už jenom vzdávají každou novou hru. O nějakých významnějších projektech, které by měly vést k zlepšení situace u pstruhů potočních a lipanů není moc slyšet. Neinformují o nich rybáři proto, že prostě nechtějí, anebo proto, že se skutečně se vzniklou situací příliš mnoho nedělá?

A bacha! Ono samotné vysazování není moc silným argumentem. Protože právě potočáci a lipani si umí poradit sami, jen je zapotřebí jim připravit vhodné podmínky. Ostatně, Pavel Vrána z České rybářské svazu v minulosti řekl: „Počet vysazovaných pstruhů a lipanů je poměrně nízký v porovnání s přirozenou reprodukcí. Měli bychom však brát na zřetel, že přirozené rozmnožování těchto ryb klesá. Stejně tak přežití plůdku. Generační ryby mizí z revírů závratným tempem. Příčin je opět mnoho. Velkým problémem je snižování počtu chovných toků. Následně se na úbytku generačních ryb podílí rybožraví predátoři (v první řadě vydra, hned za ní kormorán), ale také snižování kvality životního prostředí, rybářský tlak anebo snížení potravní základny.“

Ano, vzniklá situace není jednoduchá, je složitá, to rozhodně. Přesto ale není důvod házet flintu do žita. Možností, jak bojovat za lepší časy, je tady pořád dostatek. Jen je zapotřebí chtít. Chtít se vzniklou situací něco udělat. Protože kde je vůle, je i cesta. A byla by ostuda, kdyby rybáři nechtěli zachránit rybu, kterou mají ve svém znaku.

 

Použité zdroje: 

Ekolist.cz: Ochrana původních druhů ryb – jaká je praxe?

Hobby.idnes.cz: Horní míru rybáři nechtějí, ničí tak příští generace, říká ichtyolog

InRybar.cz: Pod vodní elektrárnou uhynulo 150 kilo ryb!

InRybar.cz: Majitel vodní elektrárny přiznal chybu, škodu zaplatí

Autor: Viktor Krus

Ilustrační foto: Wikimedia Commons

Nové články v rubrice

NON-STOP rybaření na českých vodách: Rozšíří se počet revírů, na kterých se loví 24 hodin? Ptali jsme se na ministerstvu!

admin | přečteno: 12306x | 10.02.2020 | 29 komentářů

Non-stop rybaření na českých vodách patří k velmi oblíbeným kratochvílím. Noční …

Odborník tvrdě kritizuje rybáře: Neumíte chránit naše řeky a potoky, a proto mizí ryby!

admin | přečteno: 8914x | 28.01.2020 | 18 komentářů

Předseda spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního Jan Knap, který …

Redakce InRybar.cz: Na co se můžete těšit v roce 2020? Moc děkujeme za rok 2019!

admin | přečteno: 998x | 1.01.2020 | Žádné komentáře

Vážení rybáři! Dovolte, abychom vám všem v tomto článku popřáli jen …

Komentáře

  • Nemohu jinak,než souhlasit.Vše je jen je jen na nás,lidech.Když se k přírodě budeme chovat tak jak máme,ona nám to vynahradí.

  • vyder desetitisice, kormoránů a volavek také, tak proč stát a ochranáři neplatí ze svého desitky tun ryb do řek a potoků, aby měli co žrát? Za peníze od rybářů za povolenky a členské známky se to hostí na úkor rybářů!

    • Souhlas. Sebrat platy zmr..m.
      Ať si to dělaj na vlastní náklady.
      U nás je to katastrofa na potocaka narazíme
      Tak v knize o rybách alipan ten už tu nějakej rok ani
      Není.

    • Větší problém než vydra jsou třeba rezidua hormonální antikoncepce a dalších léčiv ve vodě, ale o tom se jaksi moc nemluví. Taky snížená úživnost bude mít nějakou příčinu, a taky to nebude vydra. A že Svaz a jeho členové se namísto hospodaření a lovu věnují sportování, to taky nese své “výsledky”. A za peníze za “členské” se právě “sportuje” a rozdávají odměny.

  • Vážený pane Kanape,kolikrát jste stal v ledové vodě při výlovech až vás žably ruce a koule,kdyby tomu tak bylo viděl by jste na vlastní oči tisíce poraněných a uhynulých ryb od přemnožených predátorů na které ochranáři nedají sáhnout,a to jsou prosím velké vodní plochy,na pstruhových revírech ryba nemá moc šancí na únik,pstruh ani lipan není pes aby jste je učil schovávat před predátory,když jste tak chytrej tak si otevřete cirkus s drezurou lipanů a pstruhů,budete mít vyprodáno.

    • Dobrý den.Kolem potoků se pohybuji od dětství.Svého prvního výtěru na líhni jsem se z účastnil v roce 1984.První pokusy s tím,jaké vlivy ovlivńují populace ryb na PS vodách jsem začal dělat už v době,kdy problémy s rybožravými predátory a suchem nebyli. Na slovech a při obnovování populací PO a LI jsem přinejmenším pár tisíc hodin v životě strávil a pár desítek či spíše stovek tisíc PO a LI mě v životě prošlo. S kormoránem máte pravdu,tam je problém ale jinak se skutečně dovedou například potočáci naučit reagovat na přítomnost vyder ale zároveń musejí mít pro to vytvořeny podmínky. Nezapomeńte,že vydra a pstruzi tady žili vedle sebe už v době,kdy lidi byli ještě v jeskyních. Petrův Zdar

  • Mluvíte jen o Vydře ale co kormorán,cap cerny atd.,další vlivy jako je dlouhodobe sucho se kterým je spojen úbytek vody a tím i kysliku

  • Vážený pane Knape. Můj silně laický názor je takový, že by mělo zakázat stavět v záplavových zónách. Jenže by asi spousta lidí přišla o nějaký mrzký peníz. A to se týká i velkých firem,jako je Povodí Odry. Nemuseli by třeba kácet stromy kolem menších toků,nemusely by se tyto betonovat, vyrábět z nich dálnice bez vody, likvidovat splávky ,apod. A to vše se zastřeší pod větou o ,,ochraně majetku a života lidí” .A spolu s ostatními názory výše napsanými,TO JE TA CESTA DO PEKEL. Mám obavu,že postavení pár nádrží , nic nezmění.Ale my jsme jen hloupí obyčejní lidé z vesnice. Je třeba poslechnout lidí z města, kteří viděli ledňáčka v televizi nebo na obrázku u stolu v kanceláři.

    • Ahoj,mnoho z toho je právě v článku na ekolistech a bude v těch,co budou následovat.Jinak se podívej na videa o kterých jsem psal Miloš Simunek. Všechno to je o vytváření podmínek a respektování vztahů,které v populacích ryb jsou. Právě respektování těchto vztahů stačilo na vznik populace lipana v řece,kam se kvůli splavu nemohl dostat a od roku 2007 velice dobře prosperuje a to se vysadil pouze jednou.Zrovna tak stačilo vysazení v roce 2014 poměrně malého počtu lipanů do pstruhového rybníka-revíru a od té doby tam je prosperující populace,která se udržuje samovýtěrem. Petrův Zdar

  • Potocak i lipan můžou reagovat na přítomnost vydry když mají kam utéct,v plovyschlem potoce tu šanci nemají,není možné házet vinu jen na rybáře,je tu zmena klimatu,tu rybáři nezavinily,když to pozenu do extrému tak mamutí taky vychcipali a pračlověk je určitě všechny nesezrál ,zkrátka do našich toku neproudí nekonečné množství vody z tajících sněhových zásob,jako je tomu v Rakousku či jiných zemí v podhůří velehor,pokud někde chybi dostatecne a trvale množství čisté proudící vody,je zbytečně tam. Vysazovat druh který tam neprezije,.

    • Ahoj,nejprve si přečti článek na ekolistech-je tady v použitých zdrojích. Potom si zadej Zachranme-lipana.cz ,tam pod články najdeš video Průzkumný odlov pstruha obecného na revíru Líčná 1. To je právě z revíru o kterém je v ekolistech řeč a když si zadáš na You Tube -michal rypl,tak tam najdeš i motivační videa z toho,čím se zabýváme-Prahování zlatoolešnického potoka a řadu dalších včetně videa z léta na horní části potoka, kde teče vody že by jsi ji zastavil nohou.Jsou tam natočený i stopy vydry a potočáci tam jsou taky,jsou tam pěkné záběry minohy-mihule potoční. Kdyby jsi jel na for-fisching,tak se stav,můžeme to probrat osobně. Petrův Zdar

  • Aha,licna 1,prakticky chráněná krajinná oblast nezaneradena prumyslem v lesnate oblasti nedalekých národních parků,kousek od polských hranic,vážený pane,takové podmínky pro chov potocaka nejsou vsade,tam je spíš umění pstruhy nemit

    • Je vidět,že o ni nic nevíš,nehledě na to,že se na ni stýkají 3 populace vyder-z Polska,z Metuje a Úpy-Labe.Navíc první prokazatelné hnízdění Černého čápa v novodobé historii v čechách bylo roku tuším 1953 přímo na ni a od té doby tu hnízdí pravidelně. Ovšem těch příkladů,že to jde by šlo uvést z celého území daleko více. Chtělo by to pane kolego trochu se zajímat,jezdit někam jinam a vyměńovat si zkušenosti.Petrův Zdar

  • Vážený pane,jak jste si všiml tak vám netykam.,přestaňte se navázet do rybářů ,vaše připomínky predneste na ministerstvu životního prostředí které má za úkol mimo jiné ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod ,ochranu přírody a krajiny, je také ústředním orgánem státní správy pro myslivost,rybářství,lesní hospodářství a ekologii. Já se považují za rybáře a nikoliv za odborníka i když me zkušenosti jsou od roku 1963 věřte bohate, a literatury o rybářství jsem přečetl nespocet,.

    • Dobrý den,upřímně se omlouvám za tykání.Komunikuji s velkým množstvím lidí a ani jsem si neuvědomil,že jsem přešel do tykání.Za odborníka se nepovažuji,tak jsem byl nazván v příslušném článku,považuji se za praktika,který tráví hodně času spolu se stejně smýšlejícími, mezi které patří i svazový funkcionáři, hledáním způsobu,jak zlepšit situaci na tekoucích vodách. Nezapomeńte,že tekoucí vody mají svazy pouze propůjčené a jednoduše by mohla nastat situace,že o možnost, že je budou využívat přijdou.Ty připomínky nejen na MŽP ale především na MZ by měly ve vlastním zájmu předkládat hlavně rybářské svazy.I já se průběžně vzdělávám a moje knihovna není zrovna malá,na druhou stranu žádná literatura nenahradí praxi a zkušenosti v terénu a tam trávím toho času poměrně dost. Ještě jednou se omlouvám za tykání. Petrův Zdar .

  • Lidí však víte že úbytek ryb není jenom dravcích ale také málo vody ,chemická znečištění a špatně upravené toky jako různé prohlubně ta někré řeky jsou jak lavice voda se tam už tolik nedrží a řeka je pak suchá je potřeba něco dělat a něco proto udělat (že dna řek bych navrhoval do určitè hloubky sediment který bych použil jako zavážou na cesty a získal bych členitější terén v řece

  • Naprosto nesouhlasím s titulkem článku. Ryby, vodu a životní prostředí kolem vody nejsou schopny uchránit orgány státní správy, které k tomu mají patřičné kompetence. Kontrolní činnost těchto orgánů lze považovat za nesmyslnou, pokud musí být hlášena předem. Orgány státní správy nejsou schopny řešit zdokumentované porušování sanačních průtoků z důvodu stávající legislativy. Výstavba či obnova MVE je povolována bez ohledu na skutečnost, že jsme zasaženi silným nedostatkem vody. Zůstatkové průtoky MVE jsou stanovovány podle starých tabulek, které neodpovídají současnosti. Nekontrolované umělé zasněžování je poslední ránou pro odchov násad pstruha obecného v horských potocích.
    Rybáři se snaží, ale finanční zájmy vítězí.

  • Ten soudruh předseda je dobrej, to že není v říčkách a potocích voda nebo je znečištěná mu vůbec nevadí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

RYBÁŘSKÝ ZPRAVODAJ

Zajímají Vás novinky a zajímavosti ze světa rybaření? Chcete zasílat užitečné návody a vybrané tipy na rybařské vybavení?

Přihlaste se k odběru našeho zpravodaje!

Přihlášením k odběru souhlasíte se zásadami zpracování osobních údajů na našich stránkách. Vaše emailová adresa je u nás v bezpečí a používáme ji výhradně k rozesílce tohoto zpravodaje! Z odběru se můžete kdykoliv odhlásit.

Odebíráte zpravodaj?
×

RYBÁŘSKÝ ZPRAVODAJ

Zajímají Vás novinky a zajímavosti ze světa rybaření? Chcete zasílat užitečné návody a vybrané tipy na rybařské vybavení?

Přihlaste se k odběru našeho zpravodaje!

Přihlášením k odběru souhlasíte se zásadami zpracování osobních údajů na našich stránkách. Vaše emailová adresa je u nás v bezpečí a používáme ji výhradně k rozesílce tohoto zpravodaje! Z odběru se můžete kdykoliv odhlásit.