Vlivem pandemie se jaksi pozapomnělo na velmi důležitou „invazivní novelu“, kterou letos na začátku roku schválila vláda. O co jde? V této „invazivní novele“ je jasně specifikováno to, jak se může a nemůže nakládat s vybranými invazivními a nepůvodními druhy živočichů. Na seznamu vybraných druhů se nachází například i ryby, a mezi nimi je i takový druh, který rybáři velmi rádi používají jako nástražní rybičku. Ovšem právě kvůli této „invazivní novele“ není možné tento rybí druh už jako nástražní rybičku používat. O jaký druh se jedná?
Střevlička východní. Tento rybí druh spousta rybářů velmi ráda používá jako nástražní rybičky, protože střevlička vydrží i náročnější podmínky a někde je velmi dostupná. Jenže! Právě střevlička se objevila ve zmíněné novele, což znamená, že se nesmí používat jako nástražní rybička.
„Střevlička východní je na celoevropském seznamu invazních nepůvodních druhů, a jako taková se nesmí chovat, prodávat, převážet v živém stavu a tedy jako taková ani nastražit na dravce,“ říká pro magazín InRybar.cz mluvčí Českého rybářského svazu Tomáš Kočica.
Ano, v rybářských pravidlech se zatím o zákazu lovu dravých ryb na střevličky východní nic nepíše, ovšem to neznamená, že se může nastražit na dravce. Tuto problematiku totiž prostě upravují jiná pravidla. „Nařízení o zákazu používání střevličky východní platí bez ohledu na to, zda je to v rybářském řádu uvedeno či nikoli – rybář se řídí nejen rybářským řádem, ale všemi obecně závaznými právními předpisy,“ vysvětluje Tomáš Kočica.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Tajný fígl na candáty! Díky tomuhle budete mít více záběrů
Navíc, v budoucnu se dá očekávat, že v nějaké podobě se tento zákaz do rybářských pravidel „vloží“. „Vzhledem k tomu, že rybářské řády a soupisy revírů mají rybáři již z větší části u sebe, na tuto sezónu už se upravovat nebudou. Jsou zhotoveny vždy na dva roky dopředu, v meziobdobí je v případě změn vydán „dodatek“ – můžeme předpokládat, že upozornění na zákaz manipulace se střevličkou východní se v něm objeví,“ doplňuje Tomáš Kočica.
Proč je střevlička východní nebezpečná?
Na první pohled by leckoho mohlo napadnout, že takto mrňavá rybička – jakou střevlička bezesporu je – nemůže představovat žádné riziko. Chyba lávky! Pro naše revíry je střevlička velkým nebezpečím, a to zejména proto, že se jedná o potravního konkurenta plůdku našich původních druhů ryb. Střevlička prostě potravně konkuruje plůdku ostatních druhů ryb, což může mít negativní vliv na přirozený vývoj rybích obsádek v revírech.
Velkou zajímavostí například je i to, že střevlička východní má vliv i na horší rozmnožování některých druhů ryb. Například střevlička negativně ovlivňuje rozmnožování slunky obecné, protože střevlička se dokáže s tímto druhem zkřížit. Navíc, střevlička je hostitelem severoamerického parazita Sphaerothecum destruens, který zamezuje dostatečnému rozmnožování a zvyšuje úmrtnost. Tento parazit může mít negativní vliv i na jiné druhy ryb!
NEPŘEHLÉDNĚTE: Tajný fígl na candáty! Díky tomuhle budete mít více záběrů
A ještě něco: U střevličky východní se zjistilo i fakultivní parazitismus, což znamená, že tato rybička má velký vliv na poškozování kaprů. Jak konkrétně? Zjistilo se, že střevlička východní poškozuje kaprům ochrannou slizovou vrstvu na těle, což je velmi vážný problém, protože kvůli tomu kapři zaplísňují. V žádném případě proto střevličky nepřenášejte nebo nepouštějte do svazových revírů! Můžete tak poškodit obsádku nejrůznějších druhů ryb.
Střevlička východní: Drobná rybička, která dorůstá délky okolo 8 až 11 centimetrů. Tento rybí druh má protáhlé tělíčko, zaoblené ploutve a vykrojenou ocasní ploutev. Ústa střevličky východní jsou velmi malá, spodní čelist je mírně delší než horní. Střevlička východní nemá žádné vousky. Hřbetní ploutev střevličky východní je krátká a umístěná nad břišními ploutvemi, řitní ploutev je také krátká a je posazena blíže k břišním než k ocasní ploutvi. Barva těla střevličky je žlutozelená nebo nahnědlá, hřbet je tmavší. Na břišní výstelce a dolní části skřelí je střevlička stříbrná. V době tření jsou samci do fialova.
Invazivní novela: K čemu je?
„Novela je určena k tomu, aby umožnila řešit problematiku invazních nepůvodních druhů. Jejím cílem je nastavit kompetence příslušných orgánů, podrobnosti vydávání povolení výjimek ze zákazů dle nařízení, a také upřesnit postup pro provádění opatření vůči invazním nepůvodním druhům, tedy opatření k jejich odstranění, izolaci nebo omezení, regulaci,“ řekl magazínu InRybar.cz Tomáš Gorner z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
Nová invazivní novela chce například napomoci k tomu, aby se do řešení problémů připojili například i uživatelé rybářských revírů. „Obecně se předpokládá zapojení vlastníků pozemků a dalších uživatelů, včetně uživatelů rybářských revírů do realizace opatření proti invazním nepůvodním druhům. Vzhledem k tomu, že ve vodním prostředí jsou jen výjimečně realizovatelná opatření k aktivnímu omezení populace invazního druhu, je klíčová především prevence – tedy snaha o omezení přenosu nepůvodních druhů na nové lokality a podobně,“ vysvětluje Tomáš Gorner.
Co znamená to, že klíčová je především prevence? „Místy, na uzavřených vodách, to může být i cílené snižování stavu invazních druhů – například při výlovu (což se týká spíše hospodářsky využívaných ploch) může být snahou odstranit daný druh v co největším množství a následně vhodným způsobem nasazení a skladbou obsádky redukovat opětovný rozvoj invazního druhu. To je jistě oblast, kde budou znalosti rybářů neocenitelné,“dodává Gorner.
Kromě střevličky se na seznamu ještě objevili tyto rybí druhy – hlavačkovec Glenův, plotos kroužkatý nebo slunečníce pestrá, ovšem právě střevlička je z těchto druhů nejhojněji využívána jako nástražní rybička, z čehož plyne velké riziko jejího zavlečení do nezasažených vod, což by mohlo mít fatální následky pro tamní rybí populace…
NEPŘEHLÉDNĚTE: Tajný fígl na candáty! Díky tomuhle budete mít více záběrů
Hodně rybářů jistě také napadlo to, proč na seznamu těchto nepůvodních a invazivních ryb chybí sumeček, který v některých lokalitách je silně rozmnožen. „V roce 2017 se projednávalo navržení sumečků na unijní seznam, ale analýza rizik byla zpracována na celý rod Ameiurus (sumečci). Vědecké fórum a Výbor pro invazní druhy doporučil pro každý druh udělat zvlášť analýzu rizik vzhledem k jejich různým dopadům. Na Vědeckém fóru se bude projednávat analýza rizik sumečka černého (Ameiurus melas) a sumečka amerického (Ameiurus nebulosus),“ vysvětluje Tomáš Gorner.
Redakce InRybar.cz
Ilustrační foto: Tomáš Gorner
Mapa: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
Docela by mě zajímalo jak se na seznam (sladkovodních druhů) mohl dostat plotos kroužkatý…….Češi máj snad more?
mě by zajímalo proč má losos v čr míru..
Chtěl bych být u toho ,až rybářská stráž bude někomu vysvětlovat,že nemá chytat na střevličku a v řádu o tom nebude ani zmínka.Zas něco napůl.
Máš Miloslave pravdu, že to je jen polovicate řešení. Vždy se někdo najde co to nedotahne do konce. Proč je v tak male zemi jako je Česká republika tolik Rybářských řádu – ne jen jeden pro všechny kraje? Rozdílné míry ryb, v jednom kraji srkačky ano-v jiném zákaz. A RS sama neví co platí. Bobika.
Mne by spis zajimalo jak se k nam vubec invazivne muze neco dostat? S tim se odpovedni lide nezabyvaji?
Vladimíre, je to jako s pavouky. Když si vezmeš, že dříve byla Zaprednice jedovatá vzácná v Itálii a za pár let jsme ji objevili v podhůří Jeseníků – u mé přítelkyně na chatě nad Šumperkem u Bohdikova. Vědec co se tím zabývá tam našel další kousky. Jikry mnoha druhů invaznich ryb se chytí na nohou a peří migrujicich vodních ptáků a dále se rozšiřují. Bobika
A má 15 a více centimetrů?
Skutečný sportovni rybář jde k vodě bez nástražní rybičky ,tak jak mne učil děda a táta.Ten nosil v kapse jen trosek chleba a kousek silonu s háčkem na klacíků. Zadny rybář by neměl přenášet – přesazovat obsadku v reviru.K vodě chodim i bez prutů je to ohromný relax v dnešní době. Každý srdcař by měl být nápomocný R.strazi v lov něm reviru. Člen R.straze co si dopřáva potěšení priudit,úmyslně buzerovat a povýšenecky a neferovo jednat počas kontroly se dopouští přestupku proti slibu R.S. a mněl by zanechat působení mezi rybáři vůbec. Lovu zdar! Janko.
Nesmí se chovat, prodávat a převážet v živém stavu… To znamená, že mrtvou ji přivést k vodě a nastražit na těžko třeba na candáta nebo úhoře mužů? A když si ji chytím na místě, nikde ji nekoupím ani od nikud nedovezu, tak ji můžu v tom revíru nastražit i živou? Ne že bych to měl potřebu dělat, protože jsem spíše pstruhař a MP povolenku už jsem pár let neměl, ale zajímají mě ty někdy zvláštní výklady práva v oblasti rybářství.