skingbranding-banner

RAZIE NA LABI: Porybní posbírali rybářům povolenky. Nedodržovali denní dobu lovu


Ve dnech 7. až 8. října se na pískovně Samberk a řece Labi objevili porybní z místní organizace Kolín. Jelikož na začátku měsíce panovalo velmi nevlídné počasí, byla u vody jen hrstka rybářů. Přesto, většině rybářů porybní sebrali povolenky k lovu. Důvod? Rybáři nedodrželi stanovenou denní dobu lovu. Právě porušování stanovené denní doby lovu patří k nejčastějším příčinám odebrání povolenky k lovu.  

„Pro nepřízeň počasí bylo u revírů přítomno pouze 8 kontrolovaných rybářů. Jednalo se o rybáře z jiných místních organizací. Z 8 kontrolovaných 6 nedodrželo stanovenou dobu lovu a bylo zadrženo 6 povolenek k lovu ryb (4 povolenky celosvazové, 2 středočeské územní). V případě dvou rybářů nebylo zjištěno žádné pochybení,“ píše se na webu kolínských rybářů.

Nedodržování stanovené doby lovu patří k velmi častým příčinám při odebírání povolenek k lovu. Velká část rybářů tato pravidla jednoduše nerespektuje. „Doba lovu je pravidlem, které je v současné době třeba dodržovat, anebo změnit. Ačkoliv je změna možná a žádoucí, cesta k ní nezačíná porušováním pravidel,“ zní ze strany kolínských porybných.

A mají pravdu. Rybáři koupí povolenky souhlasí s tím, že budou dodržovat platná pravidla. Proto některé agresivní výroky ze strany rybářů nejsou na místě. Pokud rybáři chtějí chytat non-stop musejí pro to něco udělat. Musejí začít chodit na členské schůze a tlačit na vedení organizací, aby přišly změny. Jiná cesta skutečně není…

Redakce InRybar.cz

Ilustrační foto: archiv InRybar.cz

Nové články v rubrice

Jakub Vágner natáčí nový seriál! Diváci se mohou těšit na obrovské ryby i z českých revírů!

admin | přečteno: 543x | 14.12.2017 | Žádné komentáře

Známý rybář Jakub Vágner pořádně navnadil své příznivce. Na Facebook …

VIDEO: Sumec zaútočil na ruku muže! Provokatér si odnesl zranění!

admin | přečteno: 2576x | 13.12.2017 | Žádné komentáře

Se sumci není radno si zahrávat. Tohle si uvědomil i …

Balík peněz! Rozpočet ČRS pro rok 2018 bude 123 milionů korun! Peněz ve svazové kase přibylo!

admin | přečteno: 611x | 13.12.2017 | 1 komentář

Rada Českého rybářského svazu schválila rozpočet pro rok 2018. A …

Komentáře

  • petruv zdrav vsem, k Sanberku snad jen nasledujici : v dekretu o prideleni reviru do uzivani stoji v podminkach od mze nasledujici: sportovni rybolov zakazan z rekultivovanych brehovych pozemku a musi byt vse v souladu se zakonem o rybastvi, com znamena pronajmute pozemky 100%. muze byt odebrana povolenka na reviru, ktery je uzivan nezakone a kde prave probiha rizeni o odebrani reviru na Krajskeem urade?. domnivam se ze nikoliv, protoze je zde rizeni, ktere musi vyresit predbeznou otazku a je zahajeni jiz 3tydny zpet. to ze MO Kolin je fajne a hospodari jak za vlady KSC musi byt zmeneno. proti odebrani se vsichni brante jak muzete ale by si zamest u blastniho prahu. o dane situaci byla informovana i rybarska straz (ze probiha spravni rizeni) tak tomuto nelegalnimu vstupu rybarske straze po soukromych pozemcich moc po pravni strance nerozumim, je nezakonne!!!!!!ale odpovida aktualnimu stavu obsazeni MO Kolin a RS Kolin.vsem komu to sebrali drzim palce. j

  • jen jeste pro vysvetleni – tim ze pozemky pod a okolo Sandberku nema MO pronajte,je logicke , ze na techto pozemcich nema rybarska straz co delat. ani s policii v zadech, protoze pytlactvi (coz lov mimo urceniu dobu je) je prestupek a ne trestny cin a neni jediny pravni duvod proc tam policie ci jiny statni organ muze vstoupit, natoz rybarska straz. chodi Vam policie ci rybaska straz po zahrade bez povoleni statniho zastupce?jina vec by byla, pokud by tam RS prijela lodi to by asi proslo, ale lod nemaji…….tzn. k opatreni duzaku pro odebrani bylo opatreno protizakone, tudiz nejsou relevantni, a to ze jste jim neco podepsaly v jistem psychyckem natlaku a na zaklde neznalosti aktualni pravniho postaveni a dale ze v soupisu reviru je zamerne upraven text pro ucely zvyhodneni svych vlastnich zajmu (mo kolin) je opravdu smesne….vzdyt preci nikdo nemuze hospodarit a spravovat pozemky ke kterym nema blastnicky vztah. toto vi student prav po prvnim semestu :-). dekret mohu poslat emailem. kdo ho chce at vlozi svuj email.

    • Majitel pozemku je povinný ti umožnit přístup k revíru

      • Ahoj, na břehovy pozemek je majitel povinen pristup umožnit, to jo, ale co ty pozemky ostatní přes které musís projít aby jsi se tam dostal?

  • Rádoby právníku.
    MO Kolín má dekrety na tuto lokalitu, které vydává MZ. Ty můžeš posílat svoje dekrety komu chceš. Studente prvního ročníku.
    Prosím všechny rybáře, aby tento nesmysl, který zde vyplodil, NEBRALI vážně. Je to nesmysl.

  • Dobrý den, nejsem si jist vaším názorem ve dvou komentářích, které jste napsal a spíše mi to přijde jako cílená dezinformace. Ačkoliv tento revír nenavštěvuji vím a napíši následující:
    Rybářský revír je vyhlášen státním orgánem rybářství, který konkrétně v případě tohoto revíru 411056 vydal dekret (rozhodnutí) o vzniku toho revíru na této konkrétní vodě a zároveň svěřil výkon rybářského práva organizaci v Kolíně, to se dá snadno dohledat například v soupisech revírů. Takže pokud na řádný rybářský revír jede rybář lovit ryby tak tam vykonává rybářské právo a jelikož vykonává rybářské právo, tak mu ze zákona č. 99/2004 Sb a jeho provděcí vyhlášky vyplývají určité jasně vyspecifikované povinnosti a práva, tedy mmj i dodržovat stanovenou denní dobu lovu ryb. Členovi rybářské stráže pak ze stejné legislativy opět vyplývají jisté práva a povinnosti, které může provádět na rybářském revíru pro který byl člen RS uživatelem revíru navržen a obcí s rozšířenou působností ustanoven, tedy mmj i kontrolovat dodržování stanovené doby lovu.
    Z vašich komentářů je patrné, že na tomto revíru je zájem majitele některého z pozemků v revíru, tento revír nechat zrušit, což se může stát ze strany státního orgánu rybářství jen pokud k tomu budou splněny zákonné podmínky, což je mmj i souhlas všech majitelů pozemků pod vodou. Z vašeho komentáře také vypývá, že uživatel revíru nemá s majitely zřejmě některých pozemků, uzavřenu žádnou nájemní smlouvu. Ano to je problém, jelikož má majitel pozemku na takovou smlouvu nárok, to ovšem nijak nesouvisí s výkonem rybářského práva, ale práva občanského. Tvrdit tedy, že porybný na vyhlášeném rybářském revíru nesmí kontrolovat výkon rybářského práva je zcela milné stejně jako je milné tvrdit, že porybný nesmí vstupovat na soukromé pozemky u rybářského revíru jelikož v zákoně o rybářství je řečeno něco takového: každý majitel pozemku je povinen umožnit přístup na svůj pozemek rybářskému hospodáři, členovi rybářské stráže a rybáři za účelem výkonu rybářského práva. Věřím, že sem již nebudete psát další dezinformace, rybáři ani členové rybářské stráže nejsou hloupí. S přáním krásného dne.

    Ing. Bohumír Pecka

  • Ahoj, je to dekret č.j 2213/30/99-2020 vydaný 18.8.1999 MZe Praha 1 p. RnDr. Poupěm.
    dekret není vyhlášením revíru, nýbrž předání revíru do užívání právnické osobě a to MO Kolín za následujících podmínek : rybářské právo musí být vykonáváno s péčí řádného hospodáře (pojem z občanského zákoníku a obchodního zákoníku) a podle ustanovení zákona o rybářství a jeho prováděcích předpisů s následující podmínkou : Na písečáku Sandberk probíhá těžba písku a lodní provoz.Sportovní rybolov je zakázán v prostoru sídla provozovny,skládky písku a štěrku, dobývacího prostoru a rekultivovaných břehů (rekultivovaný břeh je břeh písečáku,kde bylo vytěženo a zavezeno zeminou – to je bezesporu dle těžebního plánu kolem dokola).To je z toho důvodu, že voda je státní,ale potřebné pozemky pod i břehové jsou soukromé,tudíž tam nemá nikdo co dělat ALE TO I VČ. RYBÁŘSKÉ STRÁŽE. Podívej se do soupisu revíru jak je tato podmínka upravena z dob KSČ-ZA TOTO MÁ ODPOVĚDNOST MO KOLÍN – plně v rozporu s předávacím dekretem a podmínkami. Nehledě na to , že dekret je pouze správní rozhodnuti. Nemyslíš si snad, že dnes můžeš omezit vlastnické právo tím že umožníš vstup široké veřejnosti na soukromý pozemek bez souhlasu jeho majitele?S výkonem rybářského práva omezuješ vlastnické právo tím, že vlastník pozemku je povinen zajistit průchod k vodě rybářům a ca 3m břehu? Pokud ano, tak si zkontroluj svoje pozemky,jestli Ti nahodou soused nesebral 3 metry a nema tam nahozíno :-)Pleteš si pojmy s dojmy a žiješ 30 let zpět.Revír je číslo ,které je jen evidenční číslo od MZe a nesouvisí s uživatelem revíru. Proto aby jsi byl řádný uživatel revíru musíš doložit nájemní smlouvy nebo vlastnické právo ke všem pozemkům – přeci když někdo vlastní rybník , také tam nehospodaří MO, pokud nemá nájemní smlouvy. Dále povolení od vodoprávního úřadu na nakládání s povrchovými vodami (chov ryb) – potřebuješ zase všechny majitele.Písečák Hradištko u Kolína bylo asi 3/4 roku bez uživatele, nemohli se nějak s majiteli dohodnout, revír na Pekle již MO Kolín také neužívá a proč? není pronajato.Revír Malý Sandberk byl odevzdán letos… Samozřejmě, že pokud nemáš pronajaté pozemky a hospodaříš na cizím pozemku, nejsi zdárný hospodář a porušuješ zákon o rybářství – tudíž 2x podmínku dekretu o předání revíru do užívání, nemáš cedule pro označení – porušuješ dekret. A to nemluvím o obchodním zákoníku a základní listině práv a svobod.Nevíš o tom nic a pleteš se do věcí ,kterým nerozumíš, stejně jako MO Kolín.Už to pochopil i Trautenberg,když Karakonoš osadil cedule : Tady je Krakonošovo,že by tam neměl chodit. Informuj se u pana Hybnera ze svazu, nebo na Mo Kolín – musíš ale jen pana Arnolda, nebo na Krajském úřadě pan Peták (to ti trochu uteklo – v dobách KSČ to dělalo MZe, ale jaksi ca od r 2003 to dělá v přenesené působnosti krajský úřad ) – .
    Jediné co u Tebe sedí je jméno ty Jarmile! Nejsi ty kluku z MO Kolín?

    dekret samozřejmě mám a můžu poslat
    A PRO INFO VŠEM – RYBÁŘSKÁ STRÁŽ NA BŘEZÍCH SANDBERKU NEMÁ CO POHLEDÁVAT.ZÍTRA MAJÍ PORADU.MOHOU JEZDIT MAX LODIČKOU.DÁLE JSOU TAM NĚJAKÉ CEDULKY OD NĚJAKÉ FIRMY KAMENOLOMY,KTERÉ JAKSI NEJSOU OD MO KOLÍN A JSOU PRO RYBÁŘE NEPLATNÉ A RYBÁŘE NEMŮŽE OMEZOVAT A USMĚRŇOVATSOUKROMÁ SPOLEČNOST.DNESKA JDU VLÁČET K BAGRU A POŘÁDNĚ SE PODÍVÁM JESTLI JE OZNAČENO OD MO KOLÍN ČI NIKOLIV.A KDYŽ TAM PŘIJDE RS, TAK SE ZEPTÁM KDO JE TAM PUSTIL A AT SI UDELAJI S MO SPOLEČNĚ POŘÁDEK A PUJDEME SPOLEČNĚ KONTROLOVAT CEDULE ZÁKAZK RYBOLOVU AKREDITOVANÉ OD MO KOLÍN.TŘEBA OPĚT BUDU KONTROLOVÁM NĚKÝM,KDO MÁ KARTIČKU ZÁSTUPCE HOSPODÁŘE A PLETE SI TROLLING S HLUBINOU PŘÍVLAČÍ.

    TAK JARMILŮV ZDAR.

    • Počkám si tam na tebe a pod vodou že mě budeš ptát kdo jsi. Jarmil

    • Ahoj trole. Ten tvůj trolling, pokud víš co to je, je vlastně jinak řečená hlubinná privlač. A nemusí být v takové hloubce. Tvůj Jarmil….

  • pane Pecko Vas komentar je spravny. jen neresi otazku ,zda pokud je rybolov zakazan, ma rybarska straz pravo vstupu na soukromy pozemek a provadet spravni ukony.pokud budete na soukromem pozemku jezdit autem bez ridicskeho opravneni, take vas tam nemuze kontrolovat svevolne dopravni policie, jestli mate ridicsky prukaz.ja jen zpochybnuji zpusob opatreni dukazu,a nelegalni opatreni dukazu, nic vlastne nedokazune, to ze tam chytali non stop neni spravne,ale i dukazy a mist i setreni musi byt v souladu se zakony.kdyby meli plavidlo a nevstoupili na brehove pozemky, bylo vse v poradku.ps. majitelu je tam ca 200.
    krajsky urad neresi otazku zruseni reviru, nybrz zda mo kolin ma pravo jim byt.revir jako takovy zrusit nelze, ale lze pravo pro MO odebrat na zaklade vyse jmenovaneho a asi to tak dopadne. nechme se prekvapit co na to KUSK.
    hezky den j

    • Nebrte to nijak zle, ale z vašich komentářů lze usuzovat jediné. Jednak nemáte zřejmě dobré zkušenosti s činností rybářské stráže na tom revíru a jednak máte informace a uvádíte důvody, na kterých může mít zájem snad jen ten, kdo chce takovou vodu získat. I když je to prakticky nemožné, je smaozřejmě pravda, že pokud není revír řádně označen, či na něm není rybářským hospodářem a uživatelem revíru vykonávána činnost (povinnosti) stanovené zákonem, tak se mohou odpovědné osoby dopouště přestupků či správních deliktů (99/2004 Sb.) Ovšem nejsou to důvody ke zrušení revíru. Rybářská stráž a její činnost je řízena striktně zákonem o rybářství a nelze tvrdit, že nemůže vstupovat na rekultivované pozemky. Máte naprosto odlišný názor na činnost RS než většina. Jak se říká zákon se dá vykládat mnoha způsoby. Otázkou je co bylo při tvorbě dekretu myšleno „rekultivovanými“ pozemky. Řekl bych, že pokud je to jako na jiných revírech, které byly vyhlášeny na pískovnách s probíhající těžbou, pak se jedná pouze o rekultivaci v rámci těžební společnosti, nikoliv rekultivaci majitele pozemku, který například vykácí náletové dřeviny na svém pozemku. Pan dr. Poupě zřejmě myslel pozemky, kde rekultivace v danou chvíli právě probíhá. Opět si to každý může stejně jako mnoho dalších věcí vysvětlit po svém. Já bych vycházel a předpokládám že tak činí i úřady, z praxe, která je zaběhnutá na celém území ČR, tím myslím vstup na pozemky RS, pokud bych se přikláněl k vašemu názoru, což nedělám, tak by ani rybáři nemohli vykonávat rybářské právo na rybářském revíru a tento by nemohl být kontrolován. Ještě jedna věc, píšete že pokud je rybolov na pozemku zakázán, tak tam RS nemůže nikoho kontrolovat. To je ale přesně to co RS dělat má a musí, kontrolovat zdali není rybářské právo prováděno v rozporu se zákonem, jinými slovy například na pozemku kde je to zakázáno.

      • to ano, ale pokud pozemek není součástí revíru, nebo je považován za součást z dob KSČ a na pozemek se dostanu pouze přes pozemek v soukromém vlastnictví, tak je to patová situace. Souhlasím s Vámi, že revír jako takový je problematické zrušit, ve výsledku na dané lokalitě s velikou pravděpodobností nemožné, protože spousta vlastníků není dostatečně identifikována . Pouze řeším otázku, zda kontrola RS na základě aktuálního právního stavu věci byla plně v souladu se zákony a došlo k legitimnímu odebrání povolenky, nebo zda tím, že se RS pro opatření důkazu (kontrola na místě) nedopustila porušení zákona o rybářství, kdy vstoupila neoprávněně za účelem kontroly na jiné pozemky než mohla a to, že za jistých podmínek, kdy místní MO
        porušuje Preambuli pověřovacího dekretu vč. jeho podmínek může vést k odebrání pověření, protože MO Kolín není schopna hospodařit v souladu se zákony .Domnívám se, že pokud evidentně porušujete Preambuli vč. podmínek a nejste schopen sjednat nápravu (ne ze nechcete, ale je to procesně nemožné) nejste oprávněným uživatelem a vaším užíváním způsobujete škodu ostatním.
        Ostatní revíry mají vlastnická práva vyřešena.
        Co se výroku týče pana doktora Poupěho v dekretu, tak samozřejmě správní orgán nesmí předjímat a vše musí posuzovat v souladu se správním řádem – §37. Tzn. pokud tam stojí a všech,, rekultivovaných´´ (čas minulý) protože čas přítomný je ,,rekultivovaný´´ nebo právě rekultivované, nebo v rekultivaci , tak spekulovat v tomto případě je nepřípustné a v rozporu se správním řádem, čehož si KUSK je plně vědom.
        uvidíme jak se s tím kdo popere. kdyby Vas ještě něco napadlo, velice rád si to přečtu. děkuji za Vaše názory,jsou určitě přínosné. j

  • jarmile, tvuj koment odpovida iq materske skolky.alespon vysvetluje predchozi koment

    • Už si pro tebe Jedu právníku…….. Se bojíš viď… Jarmil

  • jarmile jarmile, zazadej si a sloz zkousky pro RS, budes se tam hodit do klubu.
    mas internet, tak se pidivel na troling a na hlubinou privlac. jeste existuje metoda bagr….

  • pro právníka: asi takto:

    4.2.2015 – MOHOU RYBÁŘI PŘI LOVU RYB VSTUPOVAT NA SOUKROMÉ POZEMKY ?
    Kompletní text ke stažení zde.

    Tento problém a jeho řešení nabývá stále většího významu, neboť podle četnosti dotazů, které na toto téma dostáváme se zdá, že konfliktů mezi rybáři a vlastníky pobřežních pozemků bohužel přibývá.

    Zásadně je třeba vycházet z toho, že přístup na pobřežní pozemky je pro rybáře zajištěn tzv. zákonným věcným břemenem (dříve také zvaným služebnost) uvedeným v ust. § 11 odst. 8, věta před středníkem zák. č. 99/2004 Sb., (dále jen zákon o rybářství), podle něhož uživatel rybářského revíru, rybářský hospodář a jeho zástupce, držitel povolenky k lovu a rybářská stráž mohou při výkonu rybářského práva vstupovat na pobřežní pozemky, pokud na ně není vstup zakázán z důvodu obecného zájmu. Jde o určitý druh veřejnoprávního omezení vlastníka nemovitosti, které je výrazem převahy veřejného zájmu nad zájmem jednotlivce, aniž by toto zasahování bylo podmíněné souhlasem ze strany dotčeného vlastníka a aniž by existence tohoto legálního věcného břemene byla zřejmá ze zápisu v katastru nemovitostí.

    Potíže výkladu

    Subjekty tohoto oprávnění jsou uvedené fyzické osoby, tedy rybářský hospodář, jeho zástupce, členové RS a především pak rybář sám, má-li platnou povolenku pro daný revír. Výkladové obtíže přináší svěření tohoto oprávnění „uživateli revíru“, jímž totiž velmi často (právě v případě ČRS i MRS) bývají osoby právnické (MO, územní svazy) a lze se setkat s kuriozitou, že i osoba nikoliv fyzická, ovšem i neprávnická. Nepovažuji za konformní výklad, podle něhož může v takovém případě vstupovat na pozemek každá fyzická osoba, která je členem MO jako uživatele revíru či právnickou osobou pověřenou (viz § 4 odst. 10 zákona o rybářství). Nebylo jistě úmyslem zákonodárce umožnit každému členovi takové MO (čítající třeba několik tisíc členů) chodit po pobřežních soukromých pozemcích, aniž by tam vykonával lov ryb. Naopak účel a smysl zákona jistě splňuje výklad, podle něhož za uživatele revíru, je-li jím právnická osoba, svědčí oprávnění vstupovat na pobřežní pozemek nejen statutárním orgánům této právnické osoby (předseda, jednatel MO), ale i tomu, kdo tam přímo vykonává činnosti směřující k hospodaření a kontrole revíru, např. členům dozorčí komise, hospodáři pověřené organizační složky, účastníkům organizované brigády atd. Pro všechny však platí, že pokud při vstupu na pobřežní pozemek a pobytu na něm způsobí nějakou škodu, jsou povinni ji poškozenému vlastníkovi nahradit.

    Jde o právo „vstupovat“ na pobřežní pozemky

    Zde je třeba se bránit příliš rozšiřujícímu výkladu; vstupovat neznamená vjíždět! Oprávnění z věcného břemene musí být vykonáváno tak, aby povinného (tedy vlastníka pozemku) co nejméně zatěžovalo. V případě pochybností o rozsahu oprávnění je třeba – i bez výslovné úpravy – mít za to, že povinný má být omezován spíše méně než více. Velmi se přimlouvám za to, aby pro případ, že je nezbytně nutné na pobřežní pozemek vjet vozidlem, byla tato možnost předem projednána s vlastníkem pozemku.

    Co je „pobřežní pozemek“?

    Definici podává ust. § 2 písm.i/ zákona o rybářství. Jde o pozemek tvořící břeh koryta vodního toku nebo pozemek sousedící s tímto korytem nebo břehem, jakož i pozemek tvořící břeh uzavřené vody nebo pozemek s ním sousedící. Tato definice se snaží zachytit všechny v úvahu připadající případy, tedy jak ty, kdy hranice pozemkové parcely přesně kopíruje vodní tok nebo vodní plochu uzavřené vody, tak také ty, kdy pozemek je zatopen jen zčásti (tu větší, tu menší). Rybáře však nezajímá přesná zákonná definice, nýbrž se prakticky ptají, „jak je ten pozemek široký?“ Jak je patrné, tak ze zákonné definice přesná odpověď nevyplývá, takže si zase musíme vypomoci výkladem zákona. Odpověď pak zní: Jde o tak široký pruh pobřežního pozemku (zcela bez ohledu na jeho katastrální hranici), která je nutná (viz „v nezbytném rozsahu“ – § 2 písm.f/ zákona o rybářství) k činnostem spojeným s výkonem rybářského práva, tedy nejen lovem ryb, ale i údržbou revíru, jeho ochraně apod.

    Nepleťte si dojmy s pojmy

    Je potřebné upozornit, že zmíněné věcné břemeno se týká opravdu jen pobřežních pozemků, nikoliv již pozemků přilehlých. Takže pokud se rybář potřebuje dostat na pobřežní pozemek, může tak učinit třeba po obecní cestě, ale neopravňuje ho to procházet přes soukromé přilehlé pozemky – zde musí mít souhlas vlastníka takového pozemku (třeba i konkludentní, tedy mlčky udělený). Vstup na tyto pobřežní pozemky může být zakázán (ale jistě třeba i jen omezen) pouze z důvodů obecného zájmu. Soukromý zájem, by´t by ho měla osoba patřící mezi „ty nejlepší z nás“ (míněno samozřejmě volené vysoké funkcionáře, úspěšné a především hodně bohaté podnikatele atd.), není zájmem obecným. Porot také zákaz odůvodněný obecným zájmem může vyslovit jen k tomu kompetentní orgán, zpravidla obecní úřad, hygienická služba, veterinární služby apod.

    Jak se mohou rybáři bránit, jestliže vlastník pobřežního pozemku přístup na pozemek znemožňuje?

    Při užití tzv. svépomoci (ve smyslu ust. § 6 občanského zákoníku) bych byl obezřetný, ani ne tak proto, že zde zákon jako podmínku vyžaduje, aby neoprávněný zásah do práva bezprostředně hrozil. Pokud vlastník oplotí pozemek až k vodě, pak právo rybáře na přístup na pobřežní pozemek revíru nepochybně bezprostředně nejen ohrozil, nýbrž jeho výkonu přímo zamezil. Obezřetnost radím proto, že takový svépomocný zásah odstraněním plotu zpravidla přináší bezprostřední značně zlobnou reakci vlastníka. Takže svépomoci by se měli dopouštět jen fyzicky velmi zdatní rybáři! Další možností je požádat o ochranu obecní úřad, tedy požádat starostu jako orgán státní správy, aby „uložil obnovení pokojného stavu“ (viz ust. § 5 občanského zákoníku). Prakticky to vypadá tak, že starosta, aniž by šetřil, jaký je právní stav věci, uloží obnovit stav, který tu dosud byl, tedy aby bylo umožněno rybářům vstupovat na pobřežní pozemek a lovit z něj ryby. A pak znesvářené strany odkáže na soud, aby se u něj vyřešilo, kdo je v právu. Žalobu (viz ust. § 4 občanského zákoníku) může podat rybář (resp. Přesněji osoby uvedené v ust. § 11 odst. 8 zákona o rybářství – viz výše), který se bude domáhat ochrany svého práva vyplývajícího ze zákonného věcného břemene a bude žalovat na „povinnost žalovaného strpět vstup na pozemek…“ Žalobu by zřejmě mohl ovšem podat i vlastník pozemku, který by žaloval na „uložení povinnosti zdržet se vstupu…“

    Ovšem nejen rybáři se dovolávají ochrany a pomoci

    Vlastníci pobřežních pozemků nezřídka vytýkají rybářům, že se na těchto jejich pozemcích chovají nevhodně (hodně eufemisticky řečeno). Říkají např.: „Jak se máme domáhat náhrady škody, když nejde o přímo hmatatelnou škodu, ale např. o zanechaný značný nepořádek na břehu, zdevastované porosty atd. Jaké možnosti ochrany tedy máme?“ Občanské právo poskytuje ochranu vlastníkovi pozemku, tím, co také zcela nadbytečně opakuje zákon o rybářství, že mu dává právo domáhat se náhrady škody, kterou při výkonu oprávnění vyplývajícího z věcného břemene někdo způsobí (viz § 415, § 420 občanského zákoníku). S ohledem na charakter této služebnosti, která je ryze osobní povahy a její vznik i zánik souvisí pouze s konkrétní oprávněnou osobou (viz výše), zaniká oprávnění vyplývající ze služebnosti, tedy oprávnění přístupu na pobřežní pozemky, se zánikem této oprávněné osoby (úmrtí) nebo její speciální vlastnosti (nemá povolenku, není už hospodářem nebo členem rybářské stráže), nebo také se zánikem revíru (§ 151p odst. 2 občanského zákoníku). Možnost zrušení věcného břemene rozhodnutím soudu podle § 151p odst. 3 občanského zákoníku není snad ani hypotetická. Zákon o rybářství srozumitelnou odpověď na výše položenou otázku nedává. Nepochybuji však, že v rámci vrchnostenských oprávnění, která si některé správní úřady samy ze zákona dovozují, by mohly přistoupit v krajním případě k tomu, že s odkazem na ust. § 10 odst. 1 písm. a/ zákona o rybářství odejmou povolení k výkonu rybářského práva, pokud uživatel rybářského revíru závažným způsobem porušuje své povinnosti (a to i tím, že umožňuje rybolov těm, kdo tyto povinnosti porušují tím, že nehodným rybářům poskytne povolenky na takový revír). Další možností by zřejmě bylo (a také se to v rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru občas objevuje), že rybářský orgán postupem podle § 4 odst. 6 zákona o rybářství změní původní rozhodnutí o vyhlášení revíru a upraví „umístění rybářského revíru“ (viz § 4 odst. 5 zákona o rybářství) tak, že zahrnuje „pouze pravý břeh“, resp. že rybolov je povolen jen z pravého břehu. Upozorňuji, že tyto možnosti výslovně ze zákona nevyplývají, ale jejich aplikaci nevylučuji a dokázal bych ji zdůvodnit. Vedou mě k tomu dva důvody. Prvním z nich je již zmíněná potřeba ochrany vlastníků pobřežních pozemků, je-li k tomu závažný důvod. A tu závažnost bych akcentoval; nemlže jít jen o subjektivní přání vlastníka pozemku, pak by totiž zákonná úprava věcného břemene nebyla k ničemu. Druhým důvodem je pak skutečná potřeba vyvolaná i jinými okolnostmi, např. když vlastník uzavřené vody (správněji vlastník zatopených pozemků) je ochoten „nechat zřídit“ rybářský revír, ale s tím, že se bude lovit jen z určitých míst, zatímco na dalším místě bude zřízeno koupaliště. Zde nepochybně musí potřebám praxe ustoupit doslovný a pruderní výklad zákona. Ale to správní orgány jistě dobře vědí.

    Zdroj : časopis Rybářství Autor : JUDr. Alexander Šíma

    • dobrý den, toto je samozřejmě pravda, ale na druhou stranu vše vychazi z toho, ze pověřená organizace má vyjasněné nájemní a vlastnické vztahy – dle zákona o rybářství,NOZ,občanský zákoník ,atd.. Na lokalitě Sandberk nic takového uzavřeno není a sám víte, že k takovému omezení, jako je výkon sportovního rybolovu v rámci výkonu rybářského práva není na soukromých pozemcích možné a vlastnické právo je absolutní a nikde není povinnost vlastníka pozemky pronajmout právnické osobě obecně v její prospěch. Částí výkonu rybářského práva je i hospodaření.A když chce někdo hospodařit na pozemcích,ke kterým nemá vlastnické právo a ani nijak jinak ujasněné vlastnické vztahy nastava opět neřešitelný problém.
      I MO Kolín má své daňové IČ,jednatele, podava danove priznani a vykazuje zisk a ztráty vuci finančnímu úřadu, tzn. v obecné rovině je nutné považovat za soukromou firmu a na základě toho, že hospodaří na nepronajatých a nazveme to třeba i břehových pozemků , potřebných pro výkon sportovního rybolovu a inkasuje za to finanční částky na úrovni povolenek a na úrovni celosvazových povolenek pozemky zpřístupní, tak je logické, že dochází k neoprávněnému obohacování a zásahu do práv absolutních právem druhotným. V praxi se za uplatu na Sandberku pořadají i soukromé závody. Dále svěření práva dekretem právnické osobě není konečným povolením pro hospodaření na cizích pozemcích. Pokud by MO Kolín měla vlastnické vztahy vyjasněny, asi není co řešit a plně souhlasím viz výše,ale tak jak to provozuje MO Kolín je to protiprávní a pokud se má někdo chovat jako zdárný hospodář, tak je jasné , že se sem vztahuje i NOZ.
      Na vlastnické vztahy Mze myslelo a proto v předavacim dekretu pro revir Labe 24A stoji,cituji ,, sportovní rybolov je z rekultivovaných břehovych pozemků zakázan.Tímto je problém poškozování břehových pozemků vyřešen z větší části – ale nedodržuje se, a soupis reviru je zamerně upraven na zadost MO Kolín.Veškeré přístupové cesty na lovná místa – břehové pozemky vedou evidentně přes soukromé pozemky a není tam žádná veřejná cesta. Cesty tam jsou,ale ty mohou využívat pouze sousedé atd…a to ještě za nějakým podmínek ze zákona svévolně, jinak se také musejí dohodnout,aby tam nestála závora, tudíž je nemožné se tam jakkoliv dostat,aniž bych něco neporušil.To platí i pro rybáře i pro rybářskou stráž.
      Vodni plocha Sandberk není vodním tokem,není korytem, není jeho břehem Labe,v tom ma zakonodarce jasno a na pozemky je nutno nahlížet jako na pozemky viz katastr nemovitostí – tzn. většinou dobývací prostor, nikoliv vodní plocha. Vodní plochu jako takovou definuje pouze plavební správa a to cituji : vedlejší vodní útvar vzniklý důlní činností, tzn není ani rybník.je to v praxi vyhrabaná díra kam natekla voda. samozřejmě že se všichni domnívají že patří k Labi,ale nepatří protože mezi Labem a Sandberkem je ještě jedna malá říčka,tzn. z pohledu vodních toků : tato říčka se vlévá do Sandberka a Sandberk hladinově koresponduje s Labem.Tzn.Pro vodoprávní úřad je to pouze aktivní záplavová zóna, a záplavová zóna Q5,Q20,Q100. Sandberk není vodním dílem a kolaudačně není nijak zpracováno,tzn. nejedná se právně o jakékoliv vodní dílo,které je teoreticky možné využívat k chovu ryb a hospodaření – toto je celé opomenuto, a tudíž je to také celkem jasné. Pokud někde butete hrabat pole, nateče vam tam voda, nebo spodní voda, neznamena to přeci , že prijde nejbližší MO a řekne budeme tady hospodařit a zatížíme ti to právem rybářským a vyřešeno.

      Práce studenta také vychází z toho, že pozemky má uživatel revíru ujasněné.

      co vy na tyto fakty pane Pecko?

      j

  • ještě bych si sem možná dovolil vložit obecný právní názor krásně obsažený a vyjádřený například v této práci……čtenář nechť se zaměří na závěr:

    https://is.muni.cz/th/63021/pravf_b/Bakalarska_prace.pdf .

  • dalším problémem je to, že vlastně Sandberk není vodním dílem,není vodním tokem, korytem, rybníkem, lomem ,zdůrazňuji že pozemky dle vodoprávního úřadu nejsou břehové a po právní stránce se jedná se pouze o samostatné zátopové území – od aktivního po Q100 na polích, rolích, dobývacích prostorech atd. Ani po digitalizaci není bráno jako stabilní vodní plocha. Tzn. není zkolaudováno jako vodní dílo, a
    není stanoveno, že se může hospodařit v oblasti chovu ryb. Může se pouze v záplavové zóně vyhlásit samostatný revír? Praha Kampa je také záplavová zona a myslím že i aktivní.
    Bez ohledu na zájmy kohokoliv, je to poněkud divné a nesrozumitelné. Pokud nateče voda na pole,tak také nebude vyhlášen revír a někdo pověřen.
    Samozřejmě že je to věc osobního názoru, ale bud je potřeba se koukat taxativne (jako například, že v rybářském zákoně je zakotveno, že rybář může vstoupit na pozemek , ale také zákon neříká že mu musí být vstup umožněn vždy. Definice výkonu rybářského práva – zákon je nešťastný – teoreticky je vlastník nechá nahodit a řekne : mate nahozeno, rybářské právo vykonáno a ted opustit pozemek.dále zákon 99/2004 je postaven tak, že počítá s tím, že pozemky jsou řádně pronajaté či ve vlastnictví pověřeného k výkonu ryb. práva.to je jisty automatismus odvozen od slova zdárný hospodář.
    Stejné záležitosti mají myslivci s honitbami – mají ujasněné vztahy hospodaří, nemají . honitba zrušena.to má logiku a je spousta rozsudků ve prospěch vlastníka či spoluvlastníka. když máte soukromý les, nepřejete si prohlásit za honitbu, také vám tam myslivci nechodí na čekanou a parkovat v lese také jaksi nejde, pokud nejste majitel.

    jsem moc zvědav na výsledek.
    j

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *