skingbranding-banner

Říjen a okouni: Jak na ně?


V podzimním období pro mnohé z nás nastává ta pravá dravcová sezóna. Potěr odrostl, larvy hmyzů takřka z vody vymizely, a v důsledku toho se na jídelníčku dravců stále více a více objevují malé rybky. Teď nastává naše šance na úspěch!

Toto roční období doprovází i neúprosný pokles teploty, která se zanedlouho octne pod bodem mrazu. Ale nepředbíhejme. Aktuální teplota vody se stále drží v rozmezí od 12 °C až do 16 °C, což je pro většinu dravých ryb u nás optimální. Ryby se snaží využít každé situace nasytit se. Sbírají dostatek energie na zimu, kdy v jejich těle probíhá intenzivní růst gonád.

O tom, že s ochlazující se vodou táhnou všichni šupinatí obyvatelé komorovat do hlubších částí vod, už každý slyšel, ale také se každý druh shlukuje do větších hejn. Pro udržení pořádku mezi jednotlivými druhy ryb slouží i sliz, který vydává specifický zápach.

 

Okouní smečky

okounHejna okounů jsou tedy nesrovnatelně početnější, nežli v létě. Letní hejna tvořila 10 až 20 kusů, nyní to může být i kusů 100. Však v teplém období jsme takových okounových hejn mohli potkat hned několik, dokonce i v příbřežní partii. Vystopovat hejno v čase podzimních plískanic je ale těžší.

Často na okouny narazíme ve vyhloubených jámách u potopených pařezů ve větší hloubce. Doba lovu najednou přestává hrát roli. Sychravé počasí se stává jakýmsi standardem a nebe bez mraků je jen světlá výjimka.

okounTvrdé nástrahy vypadávají ze hry. Křivka lenosti stoupá nahoru spolu s klesající teplotou, a proto je potřeba vláčet nástrahu co nejpomaleji a někdy ji i úplně zastavit. S wobblerem a třpytkou to nepřipadá v úvahu. Z tvrdých nástrah lze použít tedy snad jen marmyšku a ciankáli. Šampionem jsou ale nástrahy měkké – smáčci, nymfy, microtwistery, rippery. Pro cílený lov okouna dávám rippera však jen v krajním případě.

Na podzim bych se vyhnul jigovým hlavičkám a montáži “Drop-shot“. Pro pomalé popotahování bez větších výpadů na dálku se mi moc nezamlouvají, a hlavně záběr přijde téměř vždy při zastavení nástrahy.

smacekProto tedy volím nástrahu nastraženou na obyčejném háčku, nebo klidně i na “dropshotovém“. Důležité však je, hlavně u smáčků, aby háček nezasahoval do druhé části těla nástrahy. Zátěž je umístěna před nástrahou přibližně 30 centimetrů od ní. Tím se stane to, že škubanec z prutu jde nejprve do zátěže, a ta posléze ráz umocní a převede jej na nástrahu – ta se vznáší jako pírko. Záběr není typický kopanec, ale znát je. Zásek nesmí být příliš ukvapený, abychom nástrahu nevysekli.

 

Budoucnost pruhovaných dravců

okounA teď něco krátce o nedostatku okounů u nás. Z každé strany slýchám, že velcí okouni jsou k vidění jen zřídka a ve vodě jich není tolik, na kolik jsme byli v minulých letech zvyklí.

Je třeba si uvědomit, že ryba je schopna celkem rychlé adaptace. V případě, že exceluje voda vyššími vodními predátory, jako jsou štika, candát, sumec, bolen a není v ní dostatek přírodních úkrytů, tak se okouni reprodukují v zakrslých formách. To stejné můžeme vypozorovat i u karasů.

okounDalším a hlavním faktorem je, že se populaci okounů prozatím nikdo nevěnoval a jejich krev nebyla na stojatých vodách obměňována. Dochází tedy k tomu, že se vlastně mezi sebou kříží příbuzní, což je nežádoucí i u lidí, a každý si případné následky už může vydedukovat. Naštěstí VÚRH Vodňany se už o čerstvou krev okouna zajímají a probíhají různé výzkumy o jeho ontogenezi.

Okouni nebývají u mnoha rybářů ceněnou rybou. Je to velká škoda, protože je to velmi vděčná ryba téměř za jakýchkoliv okolností. Jemný cajk, malá krabička s pár nástrahami a vycházka okolo oblíbené vody za doprovodu okounů je pro mě balzám na duši. Zkuste to také…

Autor: Radek Fencl

Nové články v rubrice

TANEC S VLKY: Lov dravců na zvukové nástrahy! Proč používat chrastící woblery?

admin | přečteno: 1059x | 20.11.2017 | Žádné komentáře

Zvukové nástrahy. Speciální skupina umělých nástrah, které jsou vybaveny jednoduchým …

Lov bolenů na přívlač: Jak úspěšně chytat „stříbrná torpéda“ našich vod? Máme zaručené tipy!

admin | přečteno: 9343x | 27.06.2017 | Žádné komentáře

Bolen. Jedna část rybářů tento rybí druh z duše nenávidí, druzí …

Lov na přívlač pro začátečníky: Chytání ryb na rotační třpytku

admin | přečteno: 15484x | 25.07.2016 | Žádné komentáře

Přívlač je fantastickou rybolovnou metodou. Jedná se o velice akční …

Komentáře

  • Souhlasím, chytání okounů je pro mě to nejoblíbenější, hlavně na marmyšku. Jen škoda, že větších exemlářů v českých vodách rapidně ubylo.

  • Dobrý den,
    chtěl bych autorovi pogratulovat k velmi hezkému rybářskému článku. 🙂
    Ale bohužel se autor pustil do tématu v širším smyslu biologického o němž si nenašel dostatek informací a nebo použil špatné zdroje. Jde především o poslední kapitolku.
    1. odstavec
    Hned s prvním odstavcem se dá velice dobře souhlasit, ale argumentace v odstavcích následujících je chybná. Velkých okounů je skutečně méně, ale musíme si uvědomit, že v minulém století u nás vznikala celá řada nových stojatých vodních ploch (údolní nádrže, zatopené lomy po těžbách atp.) ve kterých se okoun dokáže velice rychle rozmnožit a stát se rychle dominantním druhem což umožní určité věkové skupině „skokově“ přerůst ostatní (mluvíme o okounech cca 10 let starých). Bohužel (pro okouna) se postupem času začíná dostávat do větších počtů bílá ryba, která je zprvu přijímána jako hlavní složka potravy velkých okounů, ale vyžírá plankton potřebný k vyživení okouního plůdku, takže postupem času přibývají konkurenceschopnější bílé ryby. (celá problematika populačních fluktuací okouna je na delší diskuzi 🙂 )
    2. odstavec.
    Okoun je skutečně vysoce adaptabilní (popíšu dále), ale co se týče reakce na velké predátory tak tomu tak není jako u karase. Skutečně tomu je pravdou, že pokud je na karase vyvíjen silný predační tlak tak začíná tvořit menší formy. U okouna se mi nepodařilo nalézt žádnou informaci, že by tomu tak bylo. Okoun je adaptabilní v tom smyslu, že dokáže obývat široké spektrum vod s rozdílným pH a také tím, že vytváří dvě růstové formy. První rychleji roste, a má vyšší tělo. Tato forma se zdržuje při pobřeží a po krátkém krmení se planktonem přechází k požírání bentosu a následné predaci na jiných rybách. Druhá forma má nízké tělo a pomalý růst. Tato forma se zdržuje ve vodním sloupci a živí se převážně planktonem.
    3. odstavec
    To že se okounovi dlouhou dobu nikdo nevěnoval není žádná pravda. Na našem území byla a je celá řada lidí, kteří se okounovi věnují a věnovali (Oliva, Švátora, Čech a další.) To že dochází ke křížení mezi příbuznými jedinci není v rybí říši vůbec nic neobvyklého a v počtech ve kterých se okouni vyskytují nebo vyskytovali nemá toto křížení velký negativní dopad. Hlavně srovnávat křížení u okouna a u lidí se nedá srovnávat, jelikož je mezi námi mnoho rozdílů, které by vystačili na několik knih.
    4. VURH Vodňany se skutečně zajímá o okouna (snad od doby co VURH existuje) ale v posledních letech je tento výzkum zaměřen na komerční produkci na trh spotřebitele a nikoli k vysazování.
    To je asi vše, nechtěl jsem autora naštvat nebo mu nějak ublížit, ale nemyslím si že je naškodu si tu přečíst i jiná fakta a nešířit chyby do podvědomí ostatních rybářů. 🙂 Už tak koluje u nás rybářů kupa hloupostí. 🙂

    • Dobrý den.

      Nejprve chci poděkovat za váš hodnotný komnetář. Nedostatky jistě mám, ale na váš názor zkusím ještě argumentovat.

      O odlišném růstu okouna jsem se zmínil v článku minulém a úmyslně jsem se nechtěl pouštět do hloubky jeho ontogenze, protože to je téma hodně variabilní. Musím však podotknout, že o výskutu té rychleji rostoucí a té menší formy, jsem to slyšel právě naopak. Jsem tím teď docela zaskočen :D.

      Co se týče výskytu nižší formy u okouna a karase z důvodu predace srovnatelné je, pokud se tedy dá věřit mým akademickým zdrojům.

      Co se křížení týká, srovnat to ke člověku bylo odvažné. Ale není liž pravda, v počítání s genomy vždy vyjdou slabší jedinci a nejspíš neexistuje cesta pro zlepšení populace neobnoví li se jejich krev.

      Mějte se fajn, a předem děkuju za reakci. S pozdravem RF

      • Dobrý den pane Fencl, děkuji Vám za odpověď a opravu mého komentáře. 🙂

        Ano máte pravdu, při psaní jsem prohodil ty růstové formy, skutečně je to pelagická – rychlá, dravá × litorální – pomalá krmená na bezobratlých. Za to se omlouvám.

        Ovšem s vlivem predace na velikost okouna (případně jeho výšku) se mi nepodařilo najít nic jednoznačného. Nalezl jsem informace, že přítomnost velkých rybích predátorů stresuje okouny (především menšího vrůstu) a ti se méně vydávají za potravou a pokud potravu hledají tak především v krytech litorální zóny. (takže tu máme nepřímý vliv > méně potravy = menší růst, litorální způsob života = pomalejší růst). To platí při velkém nasycení vody predátory. Ale naopak „středně“ velký počet predátorů udržuje populaci okouna na optimální početnosti, což vede k jejich zrychlenému růstu a výskytu vícero velkých okounů. (menší vnitrodruhová kompetice = profit stávajících jedinců)
        O vlivu na velikost či výšku těla se dají nalézt články o karasovi, ale systematicky asi okounovi nejblíže i o cichlidách, které pokud jsou vystaveny predačnímu tlaku mají nižší těla.

        To s genetikou máte pravdu. Ale podle mého názoru se skutečně není čeho obávat, protože k tomu, aby došlo k nějaké patrné degradaci okouní populace, tak by populace musela klesnout na desítky kusů na revír, což asi nikde (kromě speciálních případů jako otravy) nehrozí. Hlavně s násadou se ve větší či menší míře nějaký ten okoun přimíchá, což stačí na genetické oživení populace.

        Takže shrnuto a podtrženo, chtěl jsem do toho vnést trochu světla, ale rozumím, že o této problematice článek nebyl.

        S uctivým pozdravem J. Ž.

        • Dobrý večer, Jakube.

          Naopak, i když jsme maličko od článku odobočili, jsem za Váš názor velmi vděčný. Rád si na podobné téma popovídám a rád získám nové vědomosti

          I já jsem opět náhlédl do odborné literatury a zjistil sem, že výskyt menších jedinců ovlivněný špatným genotypem je věc v podtstatě náhody a v drtivé většině se jedná o nedostatek potravy v průběhu tření.

          Na predaci a její vliv na morfologii okouna jsem se zaměřil také. Zprvu jsem se po onom údaji nemohl v přednáškách dopátrat, až pak jsem si vzpomněl – http://cs.wikipedia.org/wiki/Okoun_%C5%99%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD – tam sice srovnání s karasem není, ale z textu jsem vyrozumněl, že by se mohlo jednat o stejnou věc. Podíval jsem se tedy ještě na EN článek na wiki a je fakt, že o něčem takovém tam zmínka není.

          Mějte se fajn a přeji příjemný zbytek večera. RF

          • Dobrý den,

            pánové, smekám před vámi – skvělá diskuze. Akorát nerozumím několika věcem:

            Jakub Ž. (16. 10., 22:04) – Uvádíte tři jména pánů, o kterých tvrdíte, že se okounem zabývali – Co si pod tím mohu představit?

            Opravdu hraje daný fakt, o kterém se tady bavíte, tak zásadní roli v poklesu populační křivky okouna v našich vodách? Osobně se domnívám, že se toto nemůže rovnat s enormním rybářským tlakem a bezzubou ochranou okouna rybářskými pravidly (míra, hájení).

            Pravda. Není možné chránit „atraktivní“ ryby, když nemají z čeho dorůst, ale tolik revírů, které by byly postiženy tím, že nemohou dorůst vlivem nedostatkem potravy či přebytku predátorů zase až tolik neznám. Tím ale netvrdím, že neexistují.

            Děkuji za případné odpovědi.

            Viktor Krus

  • Dobrý den pánové.

    Nejprve odpovím panu Fenclovi.
    Na wikipedii tato informace je, ale problémem wikipedie je to, že relevantnost informací se dá jen těžko ověřit, pokud autor správně necituje …

    Viktor Krus

    Jména těch pánů jsou představitelé tří generací vědců (ichtyologů), kteří alespoň část vědecké kariéry zasvětili právě okounovi a pod jejich jménem vyšla řada odborných článků nejen na tuto problematiku.

    Máte pravdu v tom, že rybářský tlak je enormní, ale těžko se dá odhadnout do jaké míry jako samostatný faktor populace ovlivňuje, jak jistě uznáte nastalá situace se nedá vyjádřit jen jedním negativním faktorem ale souhrou několika. Například kolaps candátů na Lipně je mimo jiné připisováno i změně vodohospodářského režimu…Ta naše diskuze se týkala tématu poměrně dobře prozkoumaného a který byl uváděn v článku.

    Ochrana okouna např. stanovením lovné míry je problematická. Podle mého názoru by mělo smysl nastavení horní míry, ale u takto „malého“ druhu si nedokážu představit jak by to prošlo na vedení ČRS či u samotných rybářů.
    Kdyby byla stanovená spodní míra tak pokud uvážíme, že okoun dospívá kolem 1. – 2. roku života (mlíčák, jikernačka 3.-4.) tak by mohlo dojít k tomu, že malých okounů by mohlo být přespříliš, ale to se pohybujeme na rovině teoretické. Možná asi pro obě strany nejpříznivějším opatřením by bylo stanovení hájení okouna.

    Snad jsem odpověděl na vše, jsem velice rád, že se diskuze takto rozvinula 🙂

    Přeji hezký den
    S pozdravem J.Ž.

  • Dobrý den, Jakube,

    bude to má chyba, ale já stále nerozumím, čemu se zmínění vědci věnovali ohledně toho okouna. Můžete být konkrétnější?

    K těm faktorům. Naprosto souhlasím, že jich bývá více. Teď mě třeba napadá případ potočáka, který je masírován hned celou řadou negativních faktorů.

    Tu variantu o špatném „vodohospodaření“ na Lipně jsem neslyšel. Musím se přiznat, že celkově moc toho o situaci na této vodě nevím.

    K okounovi. Kdyby mi někdo dal na výběr, zdali ho chránit jakoukoliv mírou nebo hájením, bral bych hájení. Ono je dle mého nejdůležitější zajistit, aby se ta ryba vytřela. A vím o vodě, kde rybáři časně zjara nosili od vody jikrnačky plné jiker. To je špatně.

    Navíc nejmenší či horní míra by do celé situace vnesla zmatky, o kterých jste se zmínil. Osobně si ale myslím, že pro rybáře je i to hájení přijatelnější, než „mírové“ omezení. Okouni jsou stejně symbolem podzimu, takže je to jaro ani tak netrápí. Alespoň tak soudím.

    Díky!

    Doufám, že diskuze stále nekončí. 🙂

    Přeji příjemný zbytek dne.

    Viktor Krus

  • Dobrý den pane Krus.

    Ti pánové se zabývali řadou oblastí, které se týkali okouna. (Populační dynamika, reprodukční substráty, mezidruhová kompetice a další…) Okoun je velice populární ryba k výzkumu, právě kvůli vytváření dvou růstových forem. V roce 1986 vyšla publikace Okoun říční, vydavatel ČRS autor M. Švátora, která shrnovala znalosti o okounovi do té doby známé. Nutno však podotknout, že dnes je již v řadě oblastí té problematiky překonaná (což jepochopitelné, když uvážíme že je více jak 25 let stará). Co se týče přehledové literatury, tak dnes se dá dobře používat Mihulovci a ryby z edice fauna ČR (1995) nebo Ryby a mihule České republiky 2005 (Hanel, Lusk). Jinak je třeba se pídit po informacích v databázích vědeckých článků, ale na ty bývá placený přístup.
    Okoun je dobře prostudován např na nádrži Římov v jižních čechách. Tuto nádrž využívají ichtyologové k řadě výzkumů a je asi nejlépe prozkoumanou nádrží u nás.
    Na druhou stranu tito pánové aktivně nazasahovali do okouní obsádky. (patřily/patří mezi členy ČRS ale jen jako členové nikoli ve vedení organizace) Problémem je, že chov okouna k vysazování není rentabilní, protože v rybnících by konkuroval oblíbenému kaprovi, což si MO ČRS zodpovědné za vysazování nemohou nebo nechtějí dovolit. Upřímně ani nevím zda je okoun součástí zarybňovacích plánů.

    Snad už jsem odpověděl srozumitelně a né jako doteď. 😉

    Problém potočáka stejně jako Lipna by byl na další dlouhou diskuzi … 🙂 Lipno a změnu vodohospodářského režimu jsem uvedl jen proto, že tento problém je u rybářské veřejnosti méně znám a není tak krátkozraký jako diskutované příčiny kolapsu. Rybáři by si měli uvědomit, že hlavní vinu nesou sami a ten zbytek už byla jen poslední kapka …

    Ustanovení hájení okouna by bylo vhodné, ale struktura vedení ČRS je trochu kostnatá a zastaralá a uvážíme-li, že řada rybářů okouna stále považuje za škodnou tak to nebude vůbec jednoduché. Na druhou stranu toto se mínilo i o horní míře kapra a nakonec to došlo do zdárného konce. (i když motivace byla úplně jiná než v případě okouna) 🙂

    Přeji hezký den 🙂
    S pozdravem J.Ž.

    • Dobrý večer, Jakube,

      ano, děkuji. Teď je mi to jasné. A zároveň jsem Vám vděčný i za rozšíření obzorů případných pramenů, z kterých si mohu obohatit své znalosti.

      Ještě jednou děkuji. 🙂

      „Rybáři by si měli uvědomit, že hlavní vinu nesou sami a ten zbytek už byla jen poslední kapka…“ – Toto je nádherná věta. Souhlasím s ní v mnoha případech, které sužují některé vody.

      Okoun je „podceňován“ a dlouho ještě bude. Nejvíce mě trápí, že k němu přibývají postupně i další dravci, a také potočák s lipanem. Alespoň já mám z toho ten pocit. Tyhle druhy prostě ustupují poptávce po kaprovi, který se sype všude horem dolem. Ale znáte to – kde je poptávka, je i nabídka.

      Pojďme klidně o problémech diskutovat, nechci tuhle výživnou diskuzi utínat. 🙂

      Co se týče zkostnatělosti. Nevěřím, že to takhle může vydržet dalších dvacet let. Pokud se totiž podívám na ten směr, kudy to všechno vede, tak tomu prostě nevěřím. Otázkou je, zdali to je dobře nebo ne.

      Soukromý sektor má taky svá výrazná negativa.

      Přeji Vám příjemný zbytek dne.

      Viktor Krus

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *